Vánoční dárek Štefana Margity nese všechny atributy svého tvůrce – kantabilní zpěv, známé melodie, pečlivé provedení s důrazem na atmosféru Vánoc. Mistr pěvec k sobě přizval neméně mistrné Adama Plachetku a Kateřinu Kněžíkovou. Úvodní Tichá noc Franze Xavera Grubera dává příležitost jeho sladkému sametovému hlasu, který souzní s profesionálním projevem Kühnova smíšeného sboru, orchestr je místy mohutnější. V Ramírezově písni El Nacimento svítivý Margita s hladivě temným Plachetkou tvoří báječně vyvážené duo. Mozartovo Laudate Dominum bylo svěřeno Kateřině Kněžíkové a její znělý a ohebný soprán zcela odpovídá

K loňským osmdesátinám jednoho z našich nejoblíbenějších současných autorů Jiřího Temla vydal Kühnův dětský sbor spolu s Radioservisem album věnované výhradně dětským kantátám tohoto skladatele. Jiří Teml jako dlouholetý rozhlasový pracovník měl velmi blízko k hudbě pro děti a rád ji nejen tvořil, ale současně umožnil dětem srovnání její prezentace koncertní a rozhlasové. V textu bookletu Jiří Teml sám uvádí témata a okolnosti vzniku jednotlivých kantát a přes velkou různorodost i časovou šíři vzniku nahrávek vlastně máme možnost ocenit mimořádný autorský přístup k tomuto žánru a ve vytříbené sborové interpretaci posledních

Koncertem s výběrem Fantasií pro hoboj sólo Georga Philippa Telemanna zakončil vynikající hobojista, ale také úspěšný fotograf a nadšený horolezec Vilém Veverka svoji výstavu velkoformátových fotografií na zámku Liblice u  Mělníka. Titul koncertu vyplynul ze zvoleného repertoáru a věru bylo co poslouchat – Veverka jako špičkový sólista i báječný komorní interpret nemá dnes mnoho srovnatelných „konkurentů“ ani v evropském měřítku a Telemann v jeho podání

Hudební festival uprostřed krásné přírody Jeseníků založila mezzosopranistka Eva Garajová s myšlenkou nabídky klasické hudby v prostředí oblíbených horských lázní. Významnou oporou je jí vedení lázní v čele s ředitelem MUDr. Jaromírem Maráčkem, který nabídl pro koncerty nevšední původní stylovou Hudební halu v centru Karlovy Studánky. Eva Garajová má od počátku zcela jasnou představu o festivalu jako cyklu komorních koncertů vysoké umělecké úrovně, což potvrzují jména interpretů nejen uplynulých dvou ročníků – Lapšanský, Čechová, Bárta, Špaček, Hosprová a další, ale podobně zvučná jména se objevila i v letošním programu:

Pro velikonoční čas připravil Václav Luks se svým Collegiem 1704 v rámci jubilejní sezóny 2015 – 16 dílo, které je těmto nejvýznamnějším křesťanským svátkům nejblíže. Ve zcela zaplněném Rudolfinu pražským i zahraničním publikem zaznělo 22.3. ikonické oratorium Georga Friedricha Händela Mesiáš v provedení souboru Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704, s nimiž Václav Luks oslavil v loňském roce 10.výročí založení. Přizvaní zahraniční sólisté se připojili k vzorovému nastudování

Silvestrovské a novoroční koncerty symfonických orchestrů stále častěji nabízejí nejen osvědčenou klasiku, ale spojením s umělci jiných a leckdy i velmi odlišných žánrů se snaží nabídnout posluchačům k oslavám odchodu starého a příchodu nového roku netradiční program. Filharmonie Hradec Králové pro svůj Silvestrovský koncert 2015 zvolila titul „Děkuji, bylo to krásné…“ pro milé a veselé rozloučení s uplynulým rokem.

Violistka Kristina Fialová se pozvolna dostává do povědomí české hudební veřejnosti, její letošní debut na Pražském jaru zaujal a napověděl mnohé z jejích dosavadních zkušeností a úspěchů v zahraničí. Studia v Kodani se zúročila v jejím debutovém albu, které hudebně režíroval profesor kodaňské akademie Tim Frederiksen. Na rozdíl od debutového květnového koncertu, kde dílům soudobých

Hrad Pernštejn nabídl letošnímu výročnímu festivalu Concentus Moraviae svůj renesanční Rytířský sál a vybral si jednu ze skutečných lahůdek – renesanční italskou hudbu v podání proslulého Marco Beasleye, letos jmenovaného rezidenčním umělcem festivalu. Tenorista Marco Beasley přinesl v pondělí 9.června do hradního prostředí vše, co ho léta charakterizuje: zprvu přirozený a jakoby nenápadný projev se během prvních taktů rázem promění a odhalí úžasnou osobnost s mimořádnou schopností hudební i slovní komunikace s posluchačem, jehož

Dmitrij Šostakovič (1906 - 1975) se stal jedním z určujících tvůrců vývoje hudby v průběhu 20. století. Začínal velmi brzy, 1. klavírní trio napsal v 17 letech, ale v celé své tvorbě zaznamenávající nejrůznější žánry klasické hudby včetně...