České a španělské melodie pod křídly múzy Kalliopé

Jarní část tradičních hudebních salonů Pražské múzy v kostele sv. Vavřince pod Petřínem otevřel ve středu 15. března koncert Guitarra Cantate. Zakladatelka Pražských múz mezzosopranistka Eva Garajová zde představila společný projekt s kytarovým duem Siempre Nuevo, tvořeném Patrickem Vacíkem a Matějem Fremlem. Pěvkyně známá svým mimořádným vztahem k písňové literatuře vytvořila s vynikajícími kytaristy unikátní repertoárově bohatý program jak s originálními skladbami českých a španělských autorů, tak s písňovými cykly, kde původní klavírní doprovod upravili kytaristé pro své nástroje plnohodnotně pro přirozené vyznění českých písní; v písních španělských zněly jejich transkripce zcela autenticky.

Večer věnovaný řecké múze Kalliopé, jíž je připisováno lahodné slovo a epické básnictví, zahájila Eva Garajová a duo Siempre Nuevo Moravskou lidovou poezií v písních Leoše Janáčka. Výběr z oblíbeného cyklu proměnila sólistka s kytarovým doprovodem v nádherný úvod koncertu s vroucným přednesem, svítivými výškami, výtečnou dikcí a novým, velmi precizním a do posledního detailu vyváženým kytarovým souzvukem. Byl to Janáček tradiční i zcela nový, zvuková originalita oslovila posluchače virtuozitou, výrazem i emoční hloubkou. Stejně kvalitně přednesli všichni tři protagonisté skladbu Michala Müllera (1956) Liber Genesis, kde biblický námět zpracoval autor v temnějším ponoru do počátku světa, jenž kladl na Evu Garajovou velké nároky. Její hlas v hloubkách vytvářel s naprostou intonační jistotou oddanost a něhu, tmavší tón mezzosopránu doprovázely kytary s neskutečně jemnými valérami dynamiky a tónové barevnosti.

Patrick Vacík poté nejprve slovem představil vynikajícího kytaristu, skladatele a pedagoga Milana Tesaře (1938–2019) a jeho skladbu Suite Karussell pro dvě kytary. Třívětá suita přinesla v Intermezzu krásně zpěvnou melodii v mírném rytmu s pečlivým odstíněním tónů a předáváním sólových a doprovodných sekvencí mezi oběma kytaristy. Aria zvolnila tempo a nechala vyniknout tónové brilanci interpretů, aby závěrečné Finale představilo jejich jiskřivou souhru plnou technicky dokonalých a výrazově bohatých kytarových pasáží.

, foto Jaromír Tužil

Naplnění titulu koncertu Guitarra cantate se v plné míře dostalo v překrásném a často uváděném díle Antonína Dvořáka Cigánské melodie, op. 55. Výběr čtyř písní s klenutými melodiemi v působivém prožitku pěvkyně se všemi rejstříky jejího plného pohyblivého hlasu a úžasně souznějícím kytarovým doprovodem ctícím originální klavírní part, byl skutečným vrcholem první poloviny večera.

České skladatele vystřídali po přestávce autoři španělští, k nimž na úvod přiřadilo duo Siempre Nuevo také italského autora Luigiho Boccheriniho, který ve Španělsku žil a tvořil. Jeho Introduction et Fandango bylo psáno pro kytaru a smyčcový kvartet, v koncentrované úpravě pro dvě kytary vynikly po volné Introdukci ve Fandangu španělské lidové rytmy a melodické prvky o to výrazněji a oba kytaristé si je plně užívali do posledního tónu. Španělskou kytaru bychom si nemohli představit bez slavného Enriqua Granadose a jeho Danzas Españolas. V rukou Matěje Fremla a Patricka Vacíka se dostalo oběma známým tancům OrientalAndaluza takové virtuozity, vnitřního náboje a radosti, že posluchači okamžitě reagovali na výkon dua spontánním potleskem. Závěr patřil mistrnému provedení cyklu Manuela de Fally Siete canciones populares Españolas s výběrem tří písní Asturiana, Nana a Polo. Eva Garajová nádherně vystihla španělský kolorit v náročných polohách, jímavou ukolébavku obdařila něhou ztišenou do nejjemnějšího pianissima a nechala vyznít pestré melodii třetí písně s pevným rytmem kytarového dua, které povýšilo původní klavírní part na velmi pestrý, plně souznějící kytarový doprovod s výtečnými sólovými vstupy.

Přídavkem se dvěma slavnými áriemi Bizetovy Carmen se přenesla Eva Garajová, která v této roli excelovala doma i v zahraničí, na operní jeviště a její Carmen prozářila scénu s příjemně komorním kytarovým doprovodem.

Sdílet článek:

Aktuální číslo

Nejnovější