Do letošního ročníku Pražského jara zasáhla sice pandemie covid-19, ale festivalový tým vykřesal z možností, které mu zbývaly, hodnotný program. Do série streamovaných koncertů zařadil také Koncert mladých talentů 22. května v Sále Bohuslava Martinů HAMU a dal příležitost čtyřem hudebníkům, kteří měli v původním programu festivalu 2020 hrát na samostatných recitálech právě v tomto sále.

Tradiční Martinské slavnosti klavíru, datované od 11. 11. 2011 recitálem Martina Kasíka, uzavřel v jejich 9. ročníku koncert tohoto výsostného umělce 22. ledna v Barokním refektáři Matematicko-fyzikální fakulty UK na Malostranském náměstí. Kasík si vybral tři německé mistry zcela odlišných hudebních období a projevil se opět jako klavírista s mimořádným vkladem pro autentickou interpretaci v nejlepším slova smyslu.

Pražské Rudolfinum uvítalo na čtvrtém koncertu Českého spolku pro komorní hudbu 13. ledna výborný ansámbl Philharmonia Octet Prague, který tentokrát vystupoval s německým barytonistou Peterem Schönem. Ke spolupráci přizvali členové okteta známého a oceňovaného pěvce, žáka Dietricha Fischera-Dieskaua a Thomase Hampsona, aby představili nezvyklou podobu Mahlerových písní ze sbírky Chlapcův kouzelný roh, jež skladatele celoživotně inspirovaly.

Letošní Interpretační kurzy v Litni, někdejším sídle Jarmily Novotné, a následný Slavnostní koncert uzavírající Festival Jarmily Novotné 2019 v Rudolfinu byly svěřeny do rukou pěvkyně, která svým uměním a působením doma i v zahraničí kráčí ve stopách legendární české sopranistky. Martina Janková, dlouholetá členka operního domu v Curychu a pravidelně zvaná na prestižní operní i koncertní pódia, se ujala vedení letošních Interpretačních kurzů v Litni, které rok co rok vykazují stoupající tendenci. Mladí pěvci jsou v rukou špičkových lektorů obohacováni o nové znalosti a zkušenosti takovými umělci, mezi něž patří Kateřina Kněžíková s Adamem Plachetkou nebo Markéta Cukrová s Martinou Jankovou, abychom uvedli alespoň poslední ročníky.

Mezzosopranistka Eva Garajová pořádá již léta komorní cykly Pražské múzy v kostele sv. Vavřince, v létě pak pokračuje festivaly Eva Garajová a hosté pořádanými v Karlově Studánce, v Lázních Jeseník a letos v pražských neobvyklých prostorách. Proto tedy název Letní Pražské múzy, který uzavřeli v malostranskému kostele sv. Tomáše špičkoví sólisté v neděli 25. srpna.

Komorní koncert sopranistky Martiny Jankové a cembalistky Barbary Marie Willi pod názvem „Vídeň – Praha, naše cesta na křídlech zpěvu“ přinesl poslední květnový den v kostele svatých Šimona a Judy písňový repertoár mistrů konce 18. a počátku 19. století. Martina Janková se vrací ze Švýcarska, jež je spojeno především s její operní kariérou, často a ráda s českým i evropským repertoárem a výběr písní tohoto koncertu nezapřel, že je právem označována za jednu z nejlepších mozartovských pěvkyň současnosti. Barbara Maria Willi se naopak z rodného Německa přestěhovala před mnoha léty do Brna, aby své zaměření na poučenou interpretaci rozvíjela a předávala u nás prostřednictvím hry na cembalo a další staré nástroje. Pro pražskojarní koncert zvolila k doprovodu písní kladívkový klavír, jehož tón výborně korespondoval s vybraným repertoárem.

Houslista Milan Al-Ashhab s klavíristou Adamem Skoumalem vytvořili spolu s pořadatelkou koncertního cyklu Pražské múzy mezzosopranistkou Evou Garajovou nádherný a náročný večer pro přeplněný prostor kostela sv. Vavřince. Múza Thalia, která byla vybrána za patronku večera, nabídla posluchačům v nevelkém, ale půvabném a historií dýchajícím prostoru gotického kostela mimořádně kvalitní repertoár, který oba hudebníci nastudovali zčásti i pro nokturnový koncert letošního Pražského jara.

Páteční večer 16. listopadu nabídl posluchačům v Rytířském sále Velkopřevorského paláce v Praze výborně komponovaný hudebně taneční program E.M. – Slzy Eliny Makropulos. Známý příběh z pera Karla Čapka přetvořila nadaná režisérka Magdalena Švecová v komorní dramaticky laděný působivý celek, jehož by bylo možno označit jako „sólo pro tři“. Sopranistka Gabriela Eibenová je nositelkou celého příběhu nesmrtelné Makropulos a její školený hlas je jako stvořený k vyprávění svým ojediněle širokým rejstříkem výrazu, sytosti hlasu nádherné barvy a umožňuje pěvkyni vtáhnout posluchače do děje i gestem, pohybem a hereckou jistotou. Gabriela Eibenová je současně spoluzakladatelkou renomovaného souboru Ensemble Inégal a v rámci jeho XII. festivalového cyklu byl tento mimořádný projekt uveden. Osobnost pěvkyně v něm přitahuje pozornost nejen vyzrálým uměleckým projevem, ale také schopností vtělit se do postavy nesmrtelné ženy, prožívající od útlého mládí a půvabného ženství příběh směřující od krásy, poezie a úspěchu až k neodvratně se blížící prázdnotě života bez konce. Talent a vysoká profesionalita ji v podstatě pro tuto roli předurčila, což mladá režisérka Magdalena Švecová náležitě využila.

Středa 17. října patřila v kostele sv. Vavřince múze Terpsichoré, antické múze tance a z tance se těšící. Klavírní kvarteto Ensemble Martinů potěšilo posluchače mírou vrchovatou nejen Slovanskými tanci Antonína Dvořáka a tangy Ástora Piazzolly, rozeznělo také celý gotický prostor výborným podáním soudobé hudby autorů Michala Müllera a Libora Ščerby.

Letošní Festival Jarmily Novotné na zámku Liteň uzavřel 9. září slavnostní koncert Písňové studánky Martiny Jankové. Sopranistka působící již mnoho let v zahraničí proslula zejména jako vynikající mozartovská pěvkyně a je zvána na nejprestižnější světové operní scény a koncertní pódia. Svůj moravskoslezský původ a zejména lásku k hudbě Leoše Janáčka však nikdy neopomene zdůraznit, má-li k tomu příležitost. Závěrečný koncert v sále Čechovna na zámku Liteň se stal jednou z těchto vzácných příležitostí a pěvkyně ji svým výjimečným uměním náležitě ozdobila.