Letošní 11. ročník Festivalu Jarmily Novotné, pořádaný společností Zámek Liteň, zařadil do svého programu v pátek 20. května aktuální setkání s mladými ukrajinskými hudebníky, kteří byli nuceni prchnout před válkou vyvolanou koncem února ruskou agresí. Vysoká vlna solidarity, která se vzedmula ihned po příjezdu prvních ukrajinských uprchlíků pomocí materiální, ubytovací i finanční, zasáhla také do hudebních kruhů a Pražská konzervatoř, na níž několik ukrajinských žáků již studuje, vstřícně přijala další žáky, kteří se u nás náhle ocitli i za dramatických okolností. Jejich studia v Kyjevě, Lvově, Užhorodu a dalších městech, byla přerušena nebo vůbec nemohla být zahájena. Ředitelka Zámku Liteň Ivana Leidlová se rozhodla uspořádat pro ukrajinské studenty a uspořádala benefiční koncert, kteří chtěli poděkovat za přijetí a vstřícnost, s níž se u nás setkali.

Sál Novoměstské radnice patřil 28. dubna hobojistovi Vilému Veverkovi a jeho ansámblu TRIOplus. Koncert s názvem Reflection představil další z projektů, jimž se již několik let věnuje, tedy změnu od čistě klasické tvorby s prostupem tvorby současné inspirované volnějšími mantinely jazzu, art rocku, artificiálními podněty ve vrcholné interpretaci volné tvorby. CD s názvem Reflection již Vilém Veverka vydal před časem se skladbami především Chicka Corey a svého „dvorního“ autora Martina Hyblera. Koncert na Novoměstské radnici představil další titul stejného názvu, ovšem tentokrát na jiném nosiči s obměnou spoluhráčů v TRIOplus i obměnou repertoáru. LP Reflection charakterizuje podobně jako předcházející CD titul s použitím reprodukce obrazů Vilémova dědečka Rudolfa Veverky st., které naznačují představu o stylu a směřování hobojisty.

Tradiční odpolední koncerty na Nuselské radnici v Praze nabídly ve čtvrtek 21. dubna houslový recitál Olgy Šroubkové s klavírním doprovodem Miroslava Sekery. Debutové album Olgy Šroubkové Mozaika představili umělci jako pestrý virtuózní hudební zážitek. Úvodní Sonáta pro housle a klavír B dur, KV 378 Wolfganga Amadea Mozarta otevřela koncert s půvabem a excelentním provedením houslového i klavírního partu, ve 2. větě oba nástroje zasvítily ve svých sólových vstupech a radostná 3. věta s prokreslenými detaily ve svižném tempu byla v podání obou umělců pravým mozartovským mistrovským kusem.

Komorní Duo Destinn je dílem spolupráce mezzosopranistky Evy Garajové a flétnistky Žofie Vokálkové, kde zvolený název chce připomínat naši nejslavnější pěvkyni Emu Destinnovou. Letos prvnímu koncertu Pražských múz v kostele sv. Vavřince ve středu 16. 3. vévodila Meleté, podle řecké mytologie múza vynalézavosti, myšlenky a meditace a v tomto duchu jej hostitelka a zakladatelka cyklu Eva Garajová také provázela. Žofie Vokálková ozvláštnila své vystoupení pečlivým střídáním příčné a altové flétny, aby všechny nastudované skladby vyzněly zcela autenticky.

Festival Opera 2022 zařadil do svého letošního 15. ročníku nejen klasické operní tituly a dal také prostor studiovým a alternativním operním souborům se současnými trendy hudebního divadla. Známá díla 18. až 20. století byla zastoupena pestrým výběrem repertoáru českých a slovenských operních domů od Liberce po Košice. S historicky nejstarším, ale stále jedním z nejhranějších děl Wolfganga Amadea Mozarta Figarova svatba přijelo Slezské divadlo Opava a v neděli 12. března představilo svoji inscenaci na scéně Stavovského divadla. Ačkoli Slezské divadlo je rozměrem a počtem diváků s pražským mozartovským divadlem nesrovnatelné, výborně připravená opera byla ve Stavovském divadle jako doma v nejlepším slova smyslu. Propracovaná příprava šéfa opery Slezského divadla Vojtěcha Spurného dávala tušit, že Figarova svatba bude v jeho tvůrčích rukou lahůdkou a se znalou režisérkou Janou Andělovou Pletichovou šance na vytvoření zajímavé Figarovy svatby jen vzrostla. Podařilo se připravit hudebně, pěvecky i herecky působivě svěží autentické představení, které rozsvítilo atmosféru Stavovského divadla nápaditou moderní režií a výborným hudebním zpracováním.

Tanečnice a choreografka Marika Mikanová po dlouholetém působení na scéně libereckého Divadla F. X. Šaldy přijala v roce 2019 funkci umělecké vedoucí baletní scény a rozhodla se nejprve vytvořit balet pro děti. Oslovila Aleše Březinu, který je vedle své muzikologické a badatelské práce ve vedení Institutu Bohuslava Martinů vyhledávaným a úspěšným skladatelem filmové hudby, autorem závažné komorní opery Zítra se bude… psané pro Soňu Červenou, ale také mnoha dalších operních, symfonických i komorních skladeb oceňovaných v tuzemsku i v zahraničí a nabídku kompozice baletní hudby přijal jako novou výzvu.

Koncertní provedení poněkud opomíjené opery Giacoma Pucciniho Vlaštovka – La rondine bylo připraveno již déle než rok, ale pandemie zasáhla jako u mnoha jiných kulturních projektů. V úterý 18. ledna naštěstí již Vlaštovku mohl představit jako svůj doprovodný program festival Opera 2022 v sále Kočárovny zámeckého areálu Ctěnice na severním okraji Prahy. Městská část Praha-Vinoř, ke které Ctěnice patří a v areálu jsou výstavní i depozitní prostory Muzea hl. m. Prahy, poskytla zázemí pro polokoncertní provedení Vlaštovky a hlavní zásluhy patří Robertu Rytinovi, který pečlivě zpracoval Pucciniho odkaz. Jako vinořský patriot, profesí grafik a také znalec a milovník oper, vpravdě renesanční osobnost, se s láskou věnoval přípravě Vlaštovky jako „světové premiéře komorní verze“. Pucciniho hudba je zde obdivuhodně „organická“, jak se sám skladatel vyjádřil a oslovuje brilantní syntézou klasicistních postupů s hudebním stylem počátku 20. století včetně nových tanečních rytmů.

Klarinetistka Anna Paulová, absolventka nyní pokračující v doktorandském studiu HAMU a ruský trumpetista Aleksandr Rublev, šestnáctiletý držitel 3. ceny Concertino Praga 2020, představili své umění na koncertu pořádaném k výročí profesorky Zuzany Růžičkové v pondělí 11. ledna v sále Bohuslava Martinů Lichtenštejnského paláce v Praze.

Miroslav Sekera otevíral na začátku října klavírní cyklus Hybatelé rezonance v Anežském klášteře, ve středu 20. října se představil s obdobným programem v komorním prostředí kostela sv. Vavřince, jemuž v rámci Pražských múz vévodila múza paměti Mnémé. Klavírista zahájil svůj recitál opět Haydnovou Sonátou C dur č. 60, Hob. XVI/50, přednesenou s jiskřivou bravurou a oduševnělostí až k závěrečnému Molto allegro se strhující radostí v žertovných pasážích, jimiž „Papá Haydn“ dokázal osvěžovat svá díla až do pozdního stáří.

Zahajovacímu koncertu nového ročníku Pražských múz v kostele sv. Vavřince pod Petřínem vládla ve středu 15.září Aoidé, múza krásného zpěvu. Zakladatelka koncertního cyklu mezzosopranistka Eva Garajová pozvala pod patronát Aoidé houslistu Václava Hudečka, violistku Kristinu Nouzovskou Fialovou a klavíristku Jitku Čechovou, kteří naplnili prostor bývalého gotického kostela s unikátní atmosférou a zajímavou akustikou beze zbytku. Nejprve Jitka Čechová s energií sobě vlastní rozezněla naplno zdejší křídlo Steinway sonátami Domenica Scarlattiho. Klavírní virtuóz, který ve svých četných skladbách vytvořil předobraz sonátové formy, získal v Jitce Čechové autentického interpreta. Její výraz v Sonatě in E, K.380 L.23, Sonatě in a, K.149 L.93 a Sonatě in C, K.159 L.104 střídal melodické prvky s jiskřivými výškami a bohatým zvukem v rychlém tempu vždy s náležitým odstíněním v detailech jednotlivých sekvencí potvrdil kvality klavíristky, která v sólové i komorní hře vždy uplatňuje skutečnou profesionalitu.