Na své jedenácté desce nás harfistka Yolanda Kondonassis zavádí do světa křehkých tónů a arpeggií, kde je nám vskutku zasvěcenou průvodkyní. Blýskne se oslnivou technikou – zvláště ve Variacích Salzeda, jejichž jednotlivé části představují různé techniky hry. Zaujme dokonalým propracováním detailů i kultivovaným využíváním rozličných zvukových nuancí, jaké tento nástroj dovoluje. Co je ale na její hře opravdu fascinující, je schopnost výstavby frází. Kondonassis patří mezi umělce, kteří mají dar jakoby dokázat nazřít celou skladbu v jediném okamžiku. Každý jednotlivý tón je kamínkem, který dokonale zapadá do výsledné mozaiky a vytváří tak poutavý a živý obraz (nikoli pouhou reprodukci či fotografii) partitury. Hluboce muzikální projev této interpretky zachovává rovnováhu mezi intelektem a citem, působí naprosto přirozeně, a přitom se dokáže vyhnout všemu lacinému a ohranému. Nechybí jí strhující temperament (Lecuonova Malague×a ) ani něha a snovost impresionismu. Požitek z poslechu navíc umocňuje i vynikající zvuková kvalita nahrávky. Na závěr tak mohu podobně jako jeden z kritiků jejího předchozího CD doporučit: jestli vás zatím ještě nenapadlo poslouchat sólovou harfu, zkuste začít touto deskou.
Vydavatel: Telarc / Classic
Stopáž: 55:29
Body: 6 z 6 – tip Harmonie
