neděle, 22. červen 2003

Gustav Mahler: Symfonie č. 5 cis moll

Napsal(a) Michal Nejtek

booklet

Živá nahrávka Mahlerovy Symfonie č. 5 cis moll je naprostým potvrzením interpretační suverenity Berlínských filharmoniků a jejich šéfdirigenta Sira Simona Rattlea . Ačkoliv nahrávka logicky nedisponuje tak precizním zvukem, jakého by bylo možno dosáhnout při studiovém natáčení, po stránce interpretační jí nelze nic vytknout. Rattleův přístup k Mahlerovi je víceméně objektivizující, velice promyšlený. Vyznačuje se perfektní výstavbou tektonického celku skladby, dokonalými proporcemi i detailní prací. Asi nejpřesvědčivěji působí degradační plochy, které někdy (jako třeba před reprízou ve 4. větě - Adagiettu ) ústí do naprostého ztišení, až magicky kontemplativního. První věta (Trauermarsch ) je v Rattleově podání poměrně introvertní, s dramatičností spíše vnitřní, přitlumenou. Úvodní fanfárové téma v trubce se při druhém uvedení trochu ztrácí ve zvuku smyčců, což mu ubírá na přehlednosti a čitelnosti. Ve větě druhé se Rattle projevuje jako fantastický architekt celku - sled gradačních vln konstruuje tak, že působí naprosto přirozeně. Velké sólo lesního rohu (Mahlerem nazývané "corno obbligato") ve 3. větě - Scherzu je hráno (podle originálních poznámek) před orchestrem na pódiu. Rytmické prvky ländleru Rattle modeluje "typicky", tanečně, s odpíchnutou první dobou v taktu a se zvolněním na době třetí. Adagietto je - například oproti nahrávce Boulezově - poněkud rychlejší a živější ve výrazu, působí spíše jako písnička než jako milostná meditace. Poslední pátá věta (Rondo - Finale ) je gejzírem virtuozity (viz nástupy hlasů ve fugatu) a opojného zvuku v závěrečném tutti "chorálu". K nahrávkám tohoto typu není moc co dodávat - možná je lépe poslouchat a tiše žasnout.

Vydavatel: Emi Classics / EMI Czech Republic

Stopáž: 69:08

Nahráli: Berliner Philharmoniker, Sir Simon Rattle

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Zveřejněno v Recenze

Označeno v

Michal Nejtek

Narodil se v Litoměřicích, absolvoval Konzervatoř v Teplicích (klavír) a Hudební fakultu AMU v Praze (skladba). Píše symfonickou i komorní hudbu, věnuje se scénickým projektům (Lamenti, Pravidla slušného chování v moderní společnosti). Obdržel objednávky na nové kompozice od festivalů Donaueschinger Musiktage, Varšavský podzim a Klangspuren. Spolupracuje se skupinou The Plastic People Of The Universe (Obešel já polí pět, Pašije, Vlaková opera). Hraje na klavír a klávesové nástroje v několika formacích (NTS, Michal Nejtek Trio). Věnuje se i hudbě pro divadlo (Arnošt Goldflam, Jiří Ornest, Jana Svobodová atd.). Učil na Konzervatoři v Teplicích (hudební teorie, korepetice), na VOŠ Jaroslava Ježka dějiny jazzu, nyní učí na pražské AMU (kompozice).