Životní styl se mění s věkem. Člověk žije jinak v pětadvaceti, když je svobodný a teprve chce být muzikantem, a jinak v šedesáti, kdy se hudbou už dlouho živí. Během roku se najdou chvíle, kdy jsem doma a vymýšlím program s dětmi, kdy jsem doma, ale ráno odcházím a vracím se v noci a kdy jsem na šňůře – to si často odpočinu. Pokud nejsem ve stresu kvůli rozhovorům a podobně a mám jen večer koncert, tak je to pohoda.
Noc a den
V noci rád sedím ve svém pokoji a něco poslouchám a píšu to, co už jsem měl dávno napsat. Chodím spát určitě po dvanácté a v závěru dne používám televizi jako uspávací prostředek. Je to lepší než nějaká chemie. Najdu si program, který mě ničím nevzruší. Nejlepší je, když dopředu vím, jak to dopadne, pak to můžu kdykoliv vypnout. Kdysi jsem spával hodně, dnes málo. Ráno určitě nemám rád. Nevyhovuje mi nic, co je před půl jedenáctou. Rád si poležím. Vstávám, piju čaj, jím ovesné vločky a cvičím Pět Tibeťanů. Na šňůře však nic z toho nedělám.
Rodina
Jsem starší a prošel jsem různými etapami. Začínal jsem v nebytovém prostoru 4. kategorie a po třiceti letech jsem dokonce bydlel ve vlastním domě. Ale dnes bydlíme, díky mé manželce, opět v bytě, blízko centra Bratislavy, takže jsem se vrátil do polohy, na kterou jsem byl zvyklý. Dům je krásná věc, ale na mě je to moc starostí. Při tom posledním stěhování se od nás odstěhoval Peter (22), ale jsme v úzkém kontaktu, právě teď mi například produkuje album. Zůstali jsme tedy ve čtyřech: se ženou, Paľkem (5), Katkou (10) a Mišom (19). Manželka to organizuje a já to financuji. Nejmladší děti chodí do státní školy do Rakouska, do třetí vesnice za hranicemi, kde je ve třídě sedm dětí. Mají tam k nim úplně jiný přístup než ve slovenské škole, do níž zanedlouho přejdou. Mluví tam takovou tou vesnickou rakouskou 'hatlaninou' (pozn.: česky – hatmatilka).
Oblíbené místo
Můj pokojíček.
Jídlo a pití
Sním všecko, víc zeleniny a sýrů, méně masa. Mé oblíbené jídlo je grenadier marsch, vařené těstoviny s vařenými brambory a paprikou. Prý to má rád i švédský král. Piju čaj, minerálky, suché bílé víno, nejraději Sauvignon. Pivo. Tvrdý alkohol málo, když tak hruškovici – Williaminku.
Knihy
Škvorecký, Chandler, Peter Pišťánek a jeho novela Muzika. teď čtu knížku o Rayi Charlesovi, to je velmi dobrodružné čtení.
Výtvarno
Bratislava má několik výborných grafiků: Hložník, Brunovský a další.
Divadlo, kino
Do divadla se příliš nedostanu. Rád chodím do kina, zvlášť na své oblíbené herce Gene Hackmana, Dustina Hoffmana nebo Bena Kinsleyho. Velmi dobrý se mi zdál Kolja.
Veřejné dění, politika
Sleduji. To je další funkce televize – náhrada za to, že nečtu noviny někdy i tři týdny. Na Slovensku je cosi jako CNN, stanice TA3, která vysílá zpravodajství 24 hodin denně. Ať už chci nebo ne, můj život je závislý na politice. V komunálních volbách dokonce kandiduji do městského zastupitelstva na Starém městě. Mám špatné zkušenosti se vztahy zastupitelstva ke kultuře a rád bych přispěl k tomu, aby se to změnilo. Město si v případě živé hudební produkce na svém území bere 20% ze vstupného, což je neuvěřitelné. Jazzový klub Metro, u jehož zrodu jsem stál, teď už funguje bez mé supervize, neboť management se rozhodl jít z finančních důvodů jinou cestou.
Počítač
Mám doma počítač sedm nebo osm let. Tehdy jsem si uvědomil, že se bez něj neobejdu. Používám ho jako psací stroj a archiv. Elektronická pošta je vynálezem století, najednou jsem při své lenosti v kontaktu s lidmi, jimž bych se jinak nepřiměl napsat dopis a jít s ním na poštu. A za třetí mám svou stránku www.peterlipa.com, kde se kdokoliv kdekoliv na světě o mně může dozvědět to nejzákladnější.
Jiný nástroj
Klavír. Kdybych uměl hrát na klavír, určitě bych byl lepším zpěvákem.
SRDCOVÁ SEDMA
Ray Charles: At Newport
Joe Cocker: With A Little Help.
Bobby McFerrin: Circle Songs
Al Jarreau: Glow
Ella & Louis
Kurt Elling: Messenger
Dr. John: New Orleans
