Velikonoční festival duchovní hudby v Brně letos nabídne pouze domácí autory a nejméně devět světových premiér

Kostel svatých Janů v Brně, místo konání Velikonočního festivalu duchovní hudby. Zdroj: web festivalu

Terroir, pojem, který se používá zejména ve vinařství, je podtitulem letošního 31. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby. Označuje soubor přírodních podmínek, zejména vlastností půdy, které dávají plodině charakteristickou vlastnost. Terroir dokonale vystihuje dramaturgii letošního ročníku, která je v rámci Roku české hudby zaměřena výhradně na tvorbu domácích autorů. „Uslyšíme nejméně devět světových premiér. Unikátní jsou letos například tenebrae, tedy trojí temné hodinky, kdy se šest autorů rozlosovalo do dvojic a zkomponovali responsoria a lamentace speciálně pro dané místo a daný čas,“ uvedl dramaturg Vladimír Maňas. Zdůraznil přitom, že na festivalu nezazní pouze soudobá tvorba, ale i díla starších autorů.

Jedním z nich je oratorium Il serpente del bronzo, které festival zahájí na květnou neděli 24. března. Jan Dismas Zelenka jej zkomponoval na námět biblického příběhu a vytvořil skvost vrcholného hudebního baroka, který ve své době snesl srovnání s nejlepšími barokními operami. „Soubor Ensemble Inégal ho provede v brněnské premiéře,“ upozornila ředitelka pořádající Filharmonie Brno Marie Kučerová.

Ensemble Inégal. Zdroj: www.inegal.cz

Druhý večer je věnován Petru Ebenovi. Schola Gregoriana Pragensis spolu s jedním z nejvýznamnějších českých varhaníků Tomášem Thonem uvede skladby, které Eben zkomponoval přímo pro ně. Program je postavený na Mutationes pro varhany, Missa Adventus et Quadragesimae a výběru z cyklu ze Suita liturgica, doplní je chorální zpěvy svatého týdne.

Na objednávku festivalu letos vznikla hudba pro trojí temné hodinky, tedy koncerty při svíčkách v potemnělých kostelech, které se tradičně konají od Škaredé středy do Velkého pátku. Spojilo se při ní šest autorů: Lukáš Hurník a Zdeněk Klauda, Tomáš Krejčí a Jaroslav Pelikán, Ondřej Múčka a Jiří Miroslav Procházka. Každá dvojice zhudebnila pro jeden večer devět responsorií, trojí Lamentace proroka Jeremiáše a Miserere. „Zazní pokaždé v podání totožných pěveckých sólistů, kteří se spojili speciálně pro tuto příležitost, varhanního partu se ujme vždy jeden z autorů,“ uvedl spoludramaturg festivalu Ondřej Múčka. Umělci mají před sebou soustředění v Římě včetně veřejných generálek v kapli papežské koleje Nepomuceum.

Velikonoční festival duchovní hudby Brno. Zdroj: archiv web festivalu

Druhou půli festivalu, tedy velikonoční týden, otevře v úterý 2. dubna varhanní recitál, který je součástí každého ročníku. Letos byl svěřen do rukou Marka Paľy, který se představí na velkém nástroji Rieger-Kloss op. 3288 v bazilice na Mendlově náměstí. V souladu s podtitulem festivalu provede ryze česko-moravský program vrcholně a pozdně romantického období, například Josefa Bohuslava Foerstera, Leoše Janáčka, Bedřicha Antonína Wiedermanna a dalších. „Autoři samotní nám nebudou neznámí, nicméně s jejich skladbami to je daleko zajímavější. Leckterá bude přinejmenším brněnskou premiérou,“ uvedl Múčka.

Čtvrtek patří pěveckému sboru Kantiléna s Brno Contemporary Orchestra a třem skladbám, z nichž dvě zazní ve světové premiéře. Nejsou to přitom díla současná, obě vznikla před přibližně třiceti lety a na svoje provedení čekala až doposud. Prvním jsou Zpěvy k Bílé sobotě Pavla Zemka Nováka, druhým Aleluja Petera Grahama. Doplní je Te Deum laudamus Františka Gregora Emmerta, který tuto skladbu, jednu ze svých nejlepších, napsal přímo pro Kantilénu.  Zpěvy k bílé sobotě jsou vystavěny na velmi tiché dynamice, ve které zpěváci přednášejí verše, teprve v samém závěru se hlasy textově sloučí k prudkému zesílení do závěrečného forte. Grahamovo dvouvěté Aleluja se z velké části nese ve slavnostním a průzračném rázu, tato čistota je ovšem narušována náhlými modulacemi, občasnými disonancemi a polyrytmy. 

Předposlední koncert festivalu přinese další skladbu na objednávku festivalu, tentokrát Nedělní ráno Martina Smolky. Její jednotlivé části se vynoří v průběhu koncertu a vytvoří jeho osnovu podobnou mši s různými typy zpěvů. Smolkovo dílo totiž doplní pestrá mozaika liturgických skladeb od 13. století dále. To vše v podání souboru Cappella Mariana, který je opakovaným hostem festivalu.

Capella Mariana. Foto: Alexandre Katsapov

Závěr v neděli 7. dubna bude po šesti letech patřit Janáčkově Glagolské mši pod taktovkou Tomáše Netopila. „Přestože zaznívá opakovaně, pokaždé v sousedství  jiných, novějších děl a každá kombinace tak představuje nový dialog. Tentokrát ji lidé uslyší spolu s brněnskou premiérou skladby Raduj se III Slavomíra Hořínky, která dokazuje, že i v současnosti mohou vzniknout silné, srozumitelné, a přitom nepodbízivé duchovní skladby,“ uvedl Maňas.

Šest koncertů a trojí tenebrae se konají v čtyřech kostelích, v bazilice na Mendlově náměstí a v katedrále na Petrově. Jako každý rok si posluchači mohou sestavit svůj Festival na míru, kdy při koupi dvou koncertů získají slevu 20 %, tří 30 %, čtyř 40 % a od pěti koncertů více mají vše za polovic. 

Vstupenky jsou k dostání ve filharmonickém předprodeji, online na webu velikonocni-festival.cz nebo na místě půl hodiny před konáním koncertu. 

Kompletní program festivalu včetně možnosti nákupu vstupenek najdete na webu www.velikonocni-festival.cz

Sdílet článek:

Aktuální číslo

Nejnovější