Pražský filharmonický sbor – Bernstein, Kodály, Janáček

Pražský filharmonický sbor, Lukáš Vasilek – sbormistr, Tobiáš Fanta – chlapecké sólo, Jaroslav Březina – tenor, Ivana Pokorná – harfa, Jan Horváth – bicí, Aleš Bárta – varhany, sólisté PFS. Text: Č, A. Nahráno: 1/2011, 2/2012, Dvořákova síň Rudolfina, Praha. Vydáno: 2012. TT: 64:13. DDD. 1 CD Radioservis CR0615-2.

Po řadě let je konečně na světě profilová deska Pražského filharmonického sboru. Lukáš Vasilek tak navázal na dnes již archivní projekty Josefa Veselky a Pavla Kühna. Vrchol jeho dosavadního působení u nejlepšího českého sboru se vydařil! Deska má výbornou dramaturgii, technický záznam i výtvarný design. Navíc sbor se uvedl v tom nejlepším světle. Jednou větou – ve všech skupinách zpívá skvěle. Tři kompozičně hodně odlišné skladby, tři podoby křesťanského civilizačního základu, tři způsoby využití podpůrné role varhan… Událostí (a to nejen v rámci české gramofonové produkce) je nahrávka Kodályho Missy brevis , svérázné oslavy lidského hlasu, duchovních konstant evropského křesťanství, jež je také dokladem, že sbor má mezi sebou velmi kvalitní zpěváky – sólisty. Varhanní verze Bernsteinových Chichesterských žalmů je u nás prováděna vzácně a znám pouze jedinou nahrávku – Matthew Best a jeho Corydon Singers. Je komornější, hlasově barevnější je však PFS. Chlapecké sólo na snímku Radioservisu je kvalitní, nicméně jsem slyšel už lepší „andělské“ hlasy. Janáčkův Otčenáš není ani tak těžký technicky, jako nalezením ideálních proporcí a odkrytím jemných „valérů“ autografu. Lukáši Vasilkovi se to podařilo v míře téměř dokonalé. Tenorista Jaroslav Březina zazpíval důležitý sólový part stylově a dobře. (Slyšel jsem však už hlasově přesvědčivější podání.) Jako celek je deska důležitým přínosem do českého nahrávacího fondu a vnímavého posluchače oblaží hodinou krásné hudby.

Body: 0 z 6

Sdílet článek:

Aktuální číslo

Nejnovější