Joshua Redman – Compass

Joshua Redman – tenor, soprán saxofon, Larry Grenadier, Reuben Rogers – kontrabas, Gregory Hutchinson, Brian Blade – bicí. Vydáno 2009. TT: 58:08. 1 CD Nonesuch 7559-79923-0 (distribuce Warner Music).

Pokoru, zaujetí pro věc, vytříbený smysl pro estetiku, virtuozitu, kompoziční nadání, koncepční hudební myšlení a mnohem, mnohem víc nabízí saxofonista Joshua Redman na svém nejnovějším albu Compass . Příznačně zvolený název, že? Redman předně ví, kde je sever. Navíc má ale pojem o tom, kam se vydat a z cesty nesejít, nebojí se prošlapat novou stezku použitím zdvojeného nástrojového obsazení a dalších prohudebních triků.

Ale popořadě. Joshua Redman rád převléká kabáty, nový vždy poctivě vynosí, a teprve pak odloží do skříně historie. Vzpomeňme třeba na kvarteto s Aaronem Goldbergem, Reubenem Rogersem a Gregem Hutchinsonem a jejich milníky pojmenované Beyond a Passage of Time . Nebo Elastic Band se Samem Yahelem a Jeffem Ballardem či Brianem Bladem, nemluvě o stěžejních nahrávkách kapely s pianistou Bradem Mehldauem. Redman se snaží potenciál ansámblu vyčerpat do dna a většinou s úspěchem. Historie se zřejmě opakuje i v případě nejnovějšího projektu, tria s chybějícím harmonickým nástrojem.

Opravdu triu harmonie chybí? Nekřivděme zúčastněným basistům – často se pustí minimálně do dvojzvuků nebo nakažlivých ostinát a Redman sám někdy spustí spršku arpeggií, která se elegantně slévají do harmonických souzvuků a hudbě nechybí vůbec nic. Redman dokáže se vkusem vyplňovat prostor, spolutvořit pevný groove, rytmicky inspirovat i reagovat. Spoluhráče má z jazzového piedestalu, o zajímavou konverzaci tedy nouze v žádném případě není.

V triu se na jednotlivých postech hráči nejen střídají, ale v mnohých opusech se všichni, tedy Grenadier, Rogers, Hutchinson i Blade sejdou na jednom pódiu, respektive v jednom studiu. Máte-li strach z hudební přehuštěnosti, neobávejte se. Rozhodně se nekoná. Naopak si můžete užít vzájemné hecování a doplňování se, můžete ocenit sound a herní koncept jednotlivých protagonistů a pokud jste ve změti ztraceni, promptně vypomůže booklet CD, kde jsou stereo lokalizace jednotlivých hudebníků prozrazeny.

Redman je umělec v pravém slova smyslu a svým triovým projektem, jenž začal už před časem deskou Back East , se mimo jiné vyrovnává s jednou ze zásadních výzev stojících před jazzovým saxofonistou. V historii se s ní popasovali a dnes nadále pasují všichni stylotvůrci saxofonu. Sonny Rollins ční nade všemi jako saxofonový kolos, ale ani Redman se věru nemá za co stydět. Compass se dá bez ostychu postavit na roveň triových nahrávek Branforda Marsalise, Redman volí pestré hudební prostředky, aby udržel pozornost a nechal vyniknout svoje přirozeně plynoucí kompozice. Třeba Un Peu Fou zní na první poslech jakoby schematicky či dokonce přehnaně vyřčeně, ale po poslechu celé nahrávky vám stejně v paměti utkví nejhlouběji. Bezpochyby je to záměr a vychází na jedničku. Úvodní Faraway je zase klasická redmanovka, jak je známe z dob kvartetních – silná melodie, nakažlivé ostináto kontrabasu a barevné bicí v rovných osminách, jež postupně přejdou do swingujícího nášupu. Larry Grenadier rytmu kraluje a Brian Blade může bez starostí spouštět bubenické exploze. Jindy zase dává Reuben Rogers průchod svému bluesovému já, Hutchinson zase agresivnímu, ale dynamickému bubenickému stylu. Veškeré párování i sdružování rytmiky je radost poslouchat a poznávat. Redmanovy kompozice jsou přirozené, evokují nálady a provokují nápady. Jejich plynulý tok pozitivně naruší svébytná interpretace Beethovenovy Měsíční sonáty či Grenadierovo téma March , aby se album mohlo na závěr zklidnit v nádherném plató z pera Briana Bladea s názvem Through the Valley . Těžko si lze představit vhodnější závěr.

Redman krizí středního věku netrpí ani náhodou. Vyhoření mu, zdá se, nehrozí. Je mimořádně plodný jako skladatel i improvizátor a hudbě je evidentně zcela oddán. Uvidíme, jak dlouho ještě vydrží čerpat z triového formátu – možná už mu zraje v hlavě myšlenka na formát nový. Do doby, než spatří světlo světa, si zatím užijme jeho úžasná tria.

Body: 5 z 6

Sdílet článek: