Bohuslav Martinů: Sinfonietta, Fresky Piera della Francesca, Paraboly

Skladby na tomto CD jsou opravdu Ančerlovou doménou. Zejména nahrávka Symfonietty je dodnes svým způsobem nepřekonatelná - a mnohé pozdější zůstávají v jejím stínu. Novější snímek s Václavem Neumannem působí vedle tohoto téměř ospale. A velmi vydařený snímek Jílkův trochu postrádá monumentalitu. Ančerl má navíc smysl pro moderní orchestrální zvukovost a hlavně geniální rytmické cítění. Fresky Pierra della Francescy od Bohuslava Martinů jsou v tomto podání strhujícím dílem. I když jde o skladbu docela složitě koncipovanou, posluchač se ani na chvíli neztrácí a celek působí přehledně a srozumitelně. Lze si přitom opravdu představit zážitek vytržení při setkání s velkým uměleckým dílem. O něco lyričtější Paraboly jsou jakýmsi přemýšlivým protipólem strhujících Fresek. Ještě o něco zřetelněji se na nich ukazuje Ančerlova schopnost vyvážit prvek racionální s citovou působivostí. Dodejme jen, že uvést tato díla na sklonku padesátých let si žádalo velký kus osobní statečnosti. Je také dobře, máme-li je pohromadě na jednom CD. Oba skladatelé je komponovali v závěru života a v jejich tvorbě zaujímají podobné místo. Tento titul je jednoznačně jednou z perel ančerlovské edice.

Vydavatel: Supraphon

Stopáž: 59:59

Nahráli: Česká filharmonie, Karel Ančerl

Body: 6 z 6 - tip Harmonie