neděle, 19. říjen 2003

Gambové Francouzské ševelení

Napsal(a) Luboš Stehlík

Duo kanadských gambistek Susie Napper a Margaret Little , které vystupuje pod nepříliš vynalézavým názvem Le voix humaines , bylo i se svým komorním repertoárem do hlavního sálku pražského paláce ideální volbou. Technicky velmi dobře vybavené ženy hrály většinou svoje aranžmá skladeb francouzských barokních mistrů. Při poslechu Couperina, Rameaua, Sainte-Colomba, LebÉqua a zvláště Les Follies d'Espagne od Marina Maraise jsem měl pocit jakoby nekončícího proudu hudby, pocit věčnosti. Jistě k tomu přispěly i samy interpretky svým neokázalým, pokorným sdělováním hudby. Pro někoho to byl možná jednotvárný večer bez klipovitých kontrastů dnešní doby, pro mě duši osvěžující večer v kouzelném prostředí mramoru a zrcadel. (lub)

Zveřejněno v Kritiky

Označeno v

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.