ArteMiss Trio v Rudolfinu

Trio tří půvabných dívek ArteMiss se jako čerstvý nositel ceny Českého komorního spolku představilo ve velkém sále pražského Rudolfina se zajímavým programem: kromě Klavírního tria g moll Bedřicha Smetany, které interpretovalo již na svém prvním recitálu v Sukově síni před několika lety, předneslo Beethovenovo Trio D dur op. 70 č. 1 , Klavírní trio Leonarda Bernsteina a premiéru tria Otmara Máchy Finis coronat opus . Beethovenovo dílo představilo zkázněné sólistky v komorní souhře, pevně znějící klavír Jany Vychodilové nejlépe odpovídal akustice sálu, senzibilnímu violoncellu Alžběty Michalové se v krátkém čase přivyklo, něžných houslí Veroniky Jírů se vzhledem k očekávané vůdčí poloze zdálo málo. Souhra v Beethovenovi tedy vyzněla precizně z technického hlediska, zvuková vyladěnost se dostavovala v určitých úsecích. Bernsteinovo trio vyšlo s větší zvukovou shodou a výrazovou vstřícností. Vroucí violoncello i senzitivní housle s precizním klavírem dávaly dílu zvukovou jásavost. Jednovětá kratší skladba Otmara Máchy začínala impulzivně dramaticky, housle s violoncellem v unisonu posléze přinesly zklidnění, aniž dílo ztratilo na niterné vzepjatosti. Melodické ozvláštnění v nástrojích, gradované k závěru, v podání ArteMiss tria nadchlo publikum, což je dobrá zpráva pro současný stav soudobé hudby. Umělecké kvality souboru se zcela jistě plně ukázaly ve Smetanově triu, jehož první takty zaujaly intenzivní sytostí houslí a razancí úvodního vstupu všech tří hráček. Precizní samozřejmost klavíristky patřila k přednostem, sytost houslí se postupně vytrácela opět k zanícenému, ale dynamicky neprůbojnému projevu. Vždy znovu uchvacující Smetanovo dílo v interpretaci ArteMiss tria upoutávalo něžností a specifickou kvalitou razance, již interpretky pravděpodobně chtěly předat posluchači. Díky jímavému zvuku houslí, ne však pronikavému a třpytivému (což se nedá upřít violoncellu), se celkový dojem ze Smetanova tria neblížil očekávanému tragicky bolestnému vyznění. Nelze nespatřovat posun těchto dvou interpretací díla, před lety a dnes, je to zejména ve výrazové souhře, jistotě projevu a technického zázemí. Jedno je však zřejmé, houslistka ve střední dynamické i výrazové poloze zvukově "změkne", což je na úkor vyznění celého tria.