Evropský kulturní sektor vyslal institucím Evropské unie silný signál. Více než 2 000 kulturních organizací, sítí, festivalů, muzeí, divadel, orchestrů i jednotlivých profesionálů podepsalo otevřený dopis, v němž vyzývá Evropskou komisi, Evropský parlament a Radu EU k výraznému posílení financování kultury v příštím víceletém rozpočtu Evropské unie. Mezi signatáři jsou například Opera Europa, European Festivals Association, European Theatre Convention, European Concert Hall Organisation, European Music Council či Pearle* – Live Performance Europe.
Autoři dopisu upozorňují na znepokojivý nepoměr mezi významem kultury a výší její podpory. Podle návrhu Evropské komise připadá na kulturu pouhých devět centů z každých sto eur evropského rozpočtu. Program AgoraEU počítá pro kulturní oblast se 1,8 miliardy eur na sedmileté období, tedy přibližně 260 milionů eur ročně, což odpovídá zhruba ročnímu rozpočtu jediné velké národní knihovny ve Francii. Návrh kyperského předsednictví Rady EU je navíc ještě nižší.
Výzva přichází v době, kdy se podmínky pro kulturní sektor dále zhoršují. UNESCO varuje, že generativní umělá inteligence může do roku 2028 snížit příjmy autorů o 24 % v hudbě a o 21 % v audiovizuálním sektoru. Téměř polovina umělců a kulturních pracovníků zároveň uvádí špatné pracovní podmínky a více než dvě třetiny postrádají dostatečné sociální zabezpečení. Podle Rady Evropy se navíc zhoršuje stav umělecké svobody vlivem politických tlaků, právních omezení i rostoucí autocenzury.
Signatáři připomínají, že program Kreativní Evropa od roku 2014 podpořil téměř 6 500 projektů a více než 13 000 organizací, přesto však každoročně odmítá velké množství kvalitních žádostí kvůli nedostatečnému rozpočtu. V poslední výzvě bylo možné financovat pouze pět až šest procent z více než 1 600 předložených projektů. Proto žádají navýšení rozpočtu programu AgoraEU, zajištění samostatného postavení kulturní části programu, spravedlivé odměňování umělců, lepší dostupnost financování pro menší organizace a podporu otevřené mezinárodní kulturní spolupráce.
Význam této iniciativy přesahuje samotnou debatu o evropském rozpočtu. Pro české kulturní instituce představují evropské programy zásadní zdroj financování mezinárodních koprodukcí, rezidencí, vzdělávacích projektů i dlouhodobých partnerství. Autoři dopisu proto připomínají, že kultura není pouze výdajovou položkou, ale jedním ze základních pilířů evropské identity, demokracie a společenské soudržnosti. Odpovídající financování je podle nich nezbytnou podmínkou pro zachování umělecké svobody, kulturní rozmanitosti i konkurenceschopnosti evropského kulturního sektoru.
