Jedno z nejpůsobivějších děl ruské operní literatury zazní v Národním divadle v premiérách ve čtvrtek 26. a v neděli 29. března 2015. Operu Modesta P. Musorgského hudebně nastudoval umělecký ředitel Opery Národního divadla Petr Kofroň a režisérkou inscenace je jeden z nejvýraznějších talentů současné operní režie Linda Keprtová. Pro novou inscenaci, která pracuje s oběma autentickými Musorgského verzemi opery z let 1869 a 1874 je zatím naplánováno třináct představení v probíhající a následující operní sezoně. „Co je na Borisi Godunovovi jedinečné, je velice moderní dějová osnova. Dále je to práce s časem. V opeře jsou úseky, kde se vůbec nic neděje, velice dlouhé, což souvisí s určitým ruským vnímáním času,“ upozorňuje Petr Kofroň.
Boris Godunov je debutem Lindy Keprtové na jevišti první scény. Pražští diváci již viděli dvě její režie: Poulencovy Dialogy Karmelitek Státního divadla Košice a Foersterovu Evu libereckého Divadla F. X. Šaldy, za niž tento soubor obdržel na letošním Festivalu Opera Cenu kritiků za nejlepší inscenaci. „Mě osobně trochu děsí, a to nejsem vášnivý pozorovatel politické situace, v jakém čase Borise inscenujeme. V čase, kdy Rusko posílá své tanky do cizí země, kdy každý den dostáváme jiné informace, jednou proukrajinské, jednou proruské, v čase, kdy se na jednom jevišti setkávají umělci ze zemí, jež jsou v ozbrojeném konfliktu. To je opravdu pocit velmi zvláštní,“ říká Linda Keprtová. Její inscenace má především položit otázky o hodnotě člověka. „Jak se žije lidské bytosti, kterážto se neustále strachuje o své bytí? Nejen o moc politickou, ale především o existenci čistě lidskou. Boris byl celý život negramotný, žádnou psanou informaci si sám nemohl ověřit. Absolutní závislost na svém okolí, v kontrastu permanentní nedůvěry. Já sama jsem si celý koncept pojmenovala ‚Jaká je cena člověka’. Název jsem s dovolením ‚ukradla’ dle knihy spisovatelky Jefrosiňji Kersnovské. Každý člověk, v kterémkoliv čase, na kterémkoli místě, má stejně významnou hodnotu. Jaký je tedy rozdíl mezi Borisem a Jurodivým? Vnitřní svoboda, kterou můžeme Jurodivému závidět?“ ptá se Linda Keprtová.
V titulní roli Borise Godunova se představí sólista Velkého divadla v Moskvě Michail Kazakov. Kromě vystoupení v hned dvou verzích Musorgského opery na domácí scéně účinkoval v této opeře na řadě prestižních scén včetně hostování v londýnské Covent Garden. „Role Borise Godunova je jednou ze stěžejních pro pěvce basového oboru, zejména pro ruské pěvce. A ani já nejsem výjimkou. Pro mě osobně je nejoblíbenější jednak pro svou hudební rovinu, ale také díky možnosti ukázat herecký dramatický talent,“ říká basista Michail Kazakov a dodává: „Láska k této roli nakonec překonává její složitost. V inscenaci Národního divadla účinkuji s velkým potěšením, zkoušky i prostředí jsem si opravdu užil.“ Druhým představitelem Borise Godunova je sólista moskevské Nové opery Vitalij Jefanov.
