Příprava letošního ročníku „pražskojarní“ soutěže nebyla vůbec jednoduchá. Přes všechna epidemiologická opatření, při kterých netušíte, co bude druhý den, se podařilo lidem z týmu sekretariátu soutěže Pražského jara uskutečnit téměř nemožné.
Ve srovnání s předcházejícími ročníky bylo pojetí letošního klání v kategorii smyčcové kvarteto velmi specifické. První dvě kola posuzovala porota ve složení Michal Kaňka (Pražákovo kvarteto) a Leoš Čepický (Wihanovo kvarteto) z České republiky, Yovan Markovich (Quatuor Danel) z Francie, Peter Schuhmayer (Artis Quartet) z Rakouska, Alexander Pavlovski (Jerusalem Quartet) z Izraele, Jonathan Brown (Cuarteto Casals) ze Španělska a Zoltán Gál (Keller Quartett) z Maďarska pouze z poslechu nesestříhaných videonahrávek. Tento způsob hodnocení má svá pro i proti. Můžete si kdykoli část nahrávky vrátit, poslechnout si ji opakovaně a téměř nic vám neunikne, ale chybí živá soutěžní atmosféra. Provedení takzvaně „na živo“ je mnohem bezprostřednější, všichni hrají ve stejných prostorách se stejnou akustikou a zažívají chvíle trémy v zákulisí, které paradoxně člověka někdy vybudí k ještě lepšímu výkonu – anebo také naopak, ale to k soutěži prostě patří.
Po prvním kole, 18. 4., jsme po online schůzce poroty rozhodli pustit do dalšího kola pět souborů (Arete Q, Jižní Korea; Kukal Q, Česká republika; Selini Q, Rakousko; Ševčík Q, ČR a Blanc Q, Jižní Korea). O dva dny později, 20. 4., jsme se opět sešli online a vyhodnotili výsledky druhého kola. Tři vybraní finalisté, Arete Q, Selini Q a Kukal Q, spolu se zahraničními porotci přijeli do Prahy na živé finální klání, které se konalo ve Dvořákově síni Rudolfina v podvečer 13. května. Ve finále soubory předvedly dvě díla z kvartetního repertoáru. Z českých autorů měli soutěžící na výběr první kvartet Leoše Janáčka nebo druhý kvartet Bedřicha Smetany a z díla Ludwiga van Beethovena první nebo druhý kvartet z op. 59. V prvním případě všichni finalisté zůstali věrni Leoši Janáčkovi.
Jako první se představil Selini Quartet z Rakouska. Jsou to čtyři mladé dámy, které spolu hrají již několik let. Zvláštností tohoto ansámblu je střídání hráček (shodou okolností sester) na prvních a druhých houslích. Pro finálovou účast si vybraly Janáčka a Beethovenův Kvartet F dur op. 59.
Po Selini Quartetu přišel na pódium Kukal Quartet se stejným výběrem repertoáru. Všichni členové souboru jsou studenty na různých vysokých hudebních školách v Evropě (Eliška Kukalová – Vídeň, Klára Lešková – Graz, Šimon Truszka – Praha, Vilém Vlček – Basilej). Pokud se „Kukalovcům“, i přes vzdálená působiště, podaří skloubit možnosti společného cvičení, mají před sebou skvělou kvartetní budoucnost. Výkon obou výše uvedených finalistů byl srovnatelný a na velmi dobré úrovni.
Na závěr finálového večera se představil Arete Quartet z Jižní Koreje. Tento soubor studuje na Hudební vysoké škole v Mnichově u Christopha Poppena a pro mne samotného byli favoritem na vítězství již od prvního kola. Když navíc vezmeme v úvahu, že spolu hrají jen něco málo přes rok, jsou jejich výkony obdivuhodné. Jejich Janáček měl tah hned od úvodních taktů, bylo to nádherné hudební převyprávění Tolstého Kreutzerovy sonáty. Jako jediní z finalistů si vybrali 2. kvartet e moll z opusu 59 Ludwiga van Beethovena. Hudba krásně plynula a mě trochu mrzelo, že má kvartet jen čtyři věty…
Závěrečné rozhodování poroty nebylo vůbec složité. Shodli jsme se jednomyslně na udělení první ceny pro Arete Quartet. Druhá cena udělena nebyla a o třetí místo se rozdělily ex aequo dva soubory, Kukal Quartet a Selini Quartet. Byly uděleny také další ceny: Cena Nadace Český hudební fond za nejlepší provedení povinné skladby Slavomíra Hořínky Four, Cena Nadace Bohuslava Martinů, Cena Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové, Cena firmy Gewa Music, Cena hl. města Prahy a Cena Českého rozhlasu. Všechna tato ocenění obdržel vítězný Arete Quartet.
Na závěr bych chtěl moc poděkovat řediteli festivalu panu Romanu Bělorovi, a dále Veronice Koubové a Michalu Venclovi ze sekretariátu soutěže Pražského jara za jejich neúnavnou a obětavou práci při přípravě soutěže, která letos opravdu nebyla jednoduchá.
