pondělí, 1. březen 2010

Renée Fleming - Verismo

Napsal(a) Luboš Stehlík

Renée Fleming – soprán, Milánský symfonický orchestr a sbor Giuseppe Verdiho, Marco Armiliato – dirigent. Produkce: Valérie Gross. Text: A, F, N. Nahráno: 8/2008, Auditorium di Milano. Vydáno: 2009. TT: 72:20. DDD. 1 CD Decca 478 1533 (Universal Music).

Dominantou repertoáru Renée Fleming je romantická hudba. Jak se stává postupem času její hlas dramatičtějším, tak se od lyrických hrdinek posunula k hudbě Masseneta, Wagnera, Richarda Strausse, verismu a moderní hudbě 20. století. Ráda si odskočí i k současné hudbě a jazzu. Album Verismo je pro ní ideálním rámcem pro vyjádření jejích stávajících priorit. Nejvíce zastoupeného Pucciniho samozřejmě doprovázejí ukázky z oper Mascagniho, Catalaniho, Leoncavalla, Zandonaie, Ciley a Giordana. Dramaturgicky nahrávka přelomová není, ba ani být nemůže, přitažlivá je však projevem Renée Fleming. Její nádherný, snadno identifikovatelný soprán je pro milovníky opery mimořádnou lahůdkou a pro tento repertoár je dokonalý. Projekt je sympatický i tím, že v sedmi číslech s ní spolupracují její pěvečtí přátelé. Nejpůsobivější je ansámblový výstup Bevo al tuo fresco sorriso z Pucciniho opery La rondine , kde s ní zpívají Jonas Kaufmann , Barbara Vignudelli a Paolo Cautoruccio . Z dalších pěvců bych zvlášť ocenil nadějný tenor Mexičana Artura Chacón-Cruze . Perličkou je originální autografní verze árie Sola, perduta, abbandonata! z Pucciniho Manon Lescaut. Jedná se o první nahrávku této verze. Marco Armiliato dovedl Milánský symfonický orchestr Giuseppa Verdiho k nadstandardnímu výkonu.

Jestliže mám často problém akceptovat výsledky cen Grammy, tak v tomto případě s oceněním Nejlepší vokální výkon klasické hudby 2009 pro Verismo souhlasím.

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Zveřejněno v Recenze

Označeno v

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.