(Pokorný, Rosetti, Punto)
Radek Baborák – lesní roh, Pražský komorní orchestr. Produkce: Matouš Vlčinský. Text: Č, A, N, F. Nahráno: 27. a 30. 11. 2008, kostel Šimona a Judy, Praha. Vydáno: 2010. TT: 73:16. DDD. 1 CD Supraphon SU 4017-2.
Ke slušné řádce nahrávek, na nichž figuruje jako sólista či člen souboru hornista Radek Baborák , přibylo sólové CD s koncerty Františka Xavera Pokorného, Antonia Rosettiho a Jana Václava Sticha, tedy skladatelů 18. století z Čech, kteří své působiště nalezli v Německu. Část kariéry Pokorného a Rosettiho je spojena s kapelou hraběte z Öttingen-Wallersteinu, Stichovo umění hry na lesní roh bylo tehdy známo po celé Evropě a zastínilo jeho pověst skladatele. Trojice přispěla k prvotřídní pověsti hudebníků z Čech, kteří byli angažovaní v německých kapelách, a – jak vtipně uvádí skvěle napsaný průvodní text Lucie Maňourové – dnes se k nim řadí svým uměním i Radek Baborák, který v letech 2002 – 2009 působil v orchestru Berlínských filharmoniků. Rosetti, Stich i Pokorný věnovali lesnímu rohu skladby, umožňující hráči blýsknout se dokonalou dechovou technikou, rozvinout kantilénu i technickou brilanci. Radek Baborák dokáže ve všech zmíněných parametrech stoprocentně splnit očekávání. V měkkém tónu, jistotě intonace i v suverenitě pasáží se projevuje tylšarovská škola, kterou sólista dovedl k dokonalosti. Výtečným partnerem je mu ovšem Pražský komorní orchestr , hudba tohoto období byla vždy jeho vizitkou a v zanedlouho již šedesátileté tradici orchestr svou úroveň zachovává. O interpretační i technické kvalitě nahrávky lze říci jen to nejlepší (vhodně bylo zvoleno i místo nahrávání), o výběru skladeb – a nejen příjemných na poslech, ale také kompozičně zajímavých – rovněž. Nedá mi to, abych ještě jednou nezmínila průvodní text, v němž se dozvíme v koncentrované formě maximum informací o skladatelích, skladbách samých i o dobovém pozadí jejich vzniku.
Body: 6 z 6 – tip Harmonie
