Martin Zehn – klavír. Produkce: Bernhard Wallerius. Text: N, F, A. Nahráno: 11. 3. 2004, 28. 5. 2004, Klaus – von – Bismarck – Saal, Funkhaus Köln. Vydáno: 2004. TT: 66:00. DDD. 1 CD Arte Nova 8287605783302 (Sony BMG).
Hudební nahrávací společnost Arte Nova uvádí na trh ne příliš známou ukázku z klavírního umění francouzského velikána 20. století Oliviera Messiaena (1908 – 1992). Préludes, Qutre Études de rythme a CantéjodjayŇ interpretuje německý klavírista Martin Zehn , jehož centrem zájmu je právě hudba minulého století. V posledních letech pracuje na kompletní nahrávce všech Messiaenových klavírních děl (v roce 2000 nastudoval cyklus Katalog ptáků a v roce 2003 cyklus Dvacet pohledů na Ježíška ), a tak je tato nahrávka očekávaným vyústěním Zehnovy práce.
„Nestydím se být Romantikem. Romantici si byli vědomi krásy přírody, znali velikost posvátného, tajemného.“ Tato slova použil Olivier Messiaen v polovině 60. let pro vyjádření svého kompozičního stylu. Vystihovala podstatu jak skladeb těchto let, tak platila i pro jeho dřívější díla. V roce 1928 – 1929 vznikla Préludes, jež vypovídají o jednom ze skladatelových charakteristických kompozičních prvků: kromě inspirace ptačím zpěvem a indickými rytmy, které se projevily v pozdějších skladbách, Messiaen vytváří vlastní stupnice, tak zvané mody. Ty jsou vystavěny na základě specifického sledu několika stupňů, a to podle svých potřeb, které odpovídají určité barevné náladě či atmosféře. Každá z osmi částí je samotným skladatelem vyjádřena určitou barevnou paletou a nese programní označení, jenž dohromady vytváří abstraktní příběh. Messiaenova mnohostranost se projevuje ve čtyřech částech Qutre Études de rythme zkomponovaných v letech 1949 – 1950. První a čtvrtý kus je věnován Papue a Nové Guinei a vyjadřuje starobylou a magickou energii ostrova. Druhá etuda, jež je centrem cyklu, odpovídá přísným pravidlům seriální techniky a rozdílnost každého tónu pak vytváří širokou oblast barevného světa hudby. Třetí etuda promlouvá jazykem starého neumového zápisu. Inspirace liturgickým chorálem však zní v obrazné Messieanově transformaci. Cantéjodjayá napsaná v roce 1948 vykazuje rysy sonátové formy, ale hlavně je postavena na indických rytmech společně s prvky seriální techniky.
Interpretace mladého klavíristy ukázala zaměření právě na hudbu francouzského mistra. Díky dlouholeté klavírní zkušenosti si uměl poradit s náročností barevné diferenciace jednotlivých témat, která je pro Messiaenovu hudbu příznačná. S nadhledem odlišil i nepatrné odstíny jednotlivých částí a nechal tak plně vyprávět příběh barev. Nechybí mu razance pro vyjádření specifických rytmů, ani nadhled a zjevná orientace v interpretaci skladeb psaných seriální technikou.
Vydavatel: Arte Nova/Sony BMG
Stopáž: 66:00
Body: 4 z 6
