středa, 10. červenec 2013

Michael Formanek - Small Places

Napsal(a) 

Michael Formanek - Small Places Michael Formanek - Small Places

Tim Berne – altsaxofon, Craig Taborn – klavír, Michael Formanek – kontrabas, Gerald Cleaver – bicí nástroje, shruti box. Nahráno: 12/2011, Avatar Studios, New York. Vydáno: 2012. TT: 71:17. 1 CD ECM 2267.

Americký kontrabasista Michael Formanek je dlouholetým sidemanem hvězd jazzového hlavního proudu, ale stejně tak i toho experimentálnějšího. V sestavách jeho vlastních projektů nalezneme jména jako Dave Douglas, Peter Erskine, Mark Feldman, Marvin „Smitty“ Smith a spoustu jiných. Small Places jsou Formankovou druhou nahrávkou, realizovanou labelem ECM.

Se stejnou kapelou jako na předchozím albu přichází Formanek s originální a zajímavou hudbou, propracovanou ve všech směrech. Adjektivum „originální“, jakkoliv možná v dnešní době nadužívané a vyprázdněné, se pro CD Small Places hodí absolutně.

V prvé řadě jde o hudbu, která vytváří styl, a to není často vídané. Současným trendem je daleko spíše stylové charakteristiky bořit a jednotlivé kontrastní znaky stavět vedle sebe, bez jakékoliv hierarchie. Formanek a jeho kapela tvoří hudbu, která téměř dokonale smazává rozdíly mezi jazzovou kompozicí a improvizací. Každá skladba na snímku je vlastně celistvým a homogenním světem, ve kterém není rozdílu mezi materiálem tematickým a improvizačním, jedno přirozeně vplývá do druhého. Principem, který tomu do značné míry napomáhá, je konstrukce témat z jednoduchých motivků, často kanonicky traktovaných, které se ovšem poměrně dlouho opakují v různých variacích (podobně jako v „motivické improvizaci“) a ty záhy metamorfují do sóla. Melodický a harmonický materiál je též neotřelý, často balancuje na hraně tonality a atonality, místy Formanek používá intervalový výběr a vyhýbá se jazzovým klišé (paralelní kvartové akordy atd.). Tektonika kompozic se někdy rozplyne ve free pasáži, aby se záhy díky použití tematického motivu či riffu znovu „formalizovala“.

Hudební jazyk alba je vlastně poměrně složitý, introspektivní, přesto však velmi přitažlivý, dynamický a v nejlepším slova smyslu krásný. Těžko v kontextu hodnocení vyzdvihovat výkony jednotlivých muzikantů, přesto však nemohu nezmínit fantastickou harmonickou práci pianisty Craiga Taborna , který kongeniálně „rozumí“ stylu a hudebnímu jazyku Formankových kompozic (zde se nabízí určitá paralela s legendárním Smalltetem George Russella, jehož muzikanti se vlastně museli učit úplně novou „řeč“ v souladu s kompozičními pravidly a estetikou autora).

Skvělá nahrávka. Moderní, avšak nespoléhající na pohodlné plynutí na aktuálních vlnách. Proto bych si ji troufl označit za nadčasovou.

Body: 5 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.