Tento vděčný repertoár si nemusí hledat svého posluchače a v podání poměrně mladého souboru (založen roku 1990) mu ani nic nechybí. Oceníte technickou vyspělost (chromatický madrigal Laura che il verde lauro ) i jadrnost saltarell, zvuk nástrojů i hlas Luciena Kandela (tenor), který si s frottolou pohrává se zručností gondoliéra. Na malé ploše bookletu je soustředěno mnoho zajímavých informací. A navíc má Doulce mémoire sympatický nadhled – či snad Addio Venezia a zvuky moře v závěru CD nevykročují úmyslně mimo ono Tizianovo století směrem k nám?
Vydavatel: Naive / Classic
Nahráli: Doulce mémoire, Denis Raisin Dadre
Body: 4 z 6
