(Foerster, Novák, Janáček, Fibich)
Lucie Sedláková Hůlová – housle, Martin Sedlák – violoncello, Slávka Pěchočová – klavír. Text: Č, A, N, F. Nahráno: 10,11/2010, Sál Martinů, Praha. Vydáno: 2011. TT: 71:26. DSD. 1 CD Praga Digitals PRD/DSD 250 280 (distribuce Classic).
Na svém druhém CD se Kinsky Trio představuje ve velmi zajímavém repertoáru: hraje kompozice výhradně českých autorů, a to navíc takové, které se na koncertních pódiích objevují jen zcela výjimečně. Nahrávku otevírá Klavírní trio č. 2 B dur, op. 38 J. B. Foerstera. Půvabné dílo s překvapivě svěžími prvními dvěma větami a s melancholickou větou finální hrají interpreti neobyčejně citlivě, s jemným lyrickým výrazem a s mladistvou upřímností. Následující Trio č. 2 d moll , op. 27 Vítězslava Nováka má v podtitulu napsáno „Quasi una Ballata “. Náročná jednovětá skladba se vyznačuje dramatickým průběhem i nepřeslechnutelnými vazbami na lidovou hudbu a nabízí řadu možností výkladu. Kinsky Trio nestaví své pojetí na dramatických konfliktech, ale především na poetičnosti, epičnosti a barevnosti Novákovy hudby a „vypráví“ jeho baladu spíše jako tajemný pohádkový příběh. Tímto pojetím umělci velice hezky připravili půdu dílu dalšímu – Janáčkově Pohádce pro violoncello a klavír . Znalci Janáčka budou nahrávkou určitě překvapeni. Violoncellista Martin Sedlák a klavíristka Slávka Pěchočová nabízejí totiž tuto skladbu v původní čtyřvěté verzi, tak jak ji nedávno zrekonstruoval Jiří Zahrádka. O provedení nelze napsat nic jiného, než že je opravdu pohádkové, a průzračná „pizzicatová“ 2. věta patří k tomu nejkrásnějšímu, co lze na tomto disku slyšet. Celý projekt vrcholí Triem f moll Z. Fibicha. Romanticky rozevlátá skladba klade na interprety velké nároky: klavírní part připomíná v mnoha místech spíše klavírní koncert (autor dokonce v 1. větě předepsal klavíru malou kadenci), ale ani smyčcové nástroje tu nepřijdou zkrátka. Umělci hrají toto dílo s obdivuhodnou lehkostí a švihem, velmi plasticky a emotivně. Sympatický mladý soubor se na tomto CD skutečně představil v tom nejlepším světle. A tak s trochou lítosti musím dodat, že zatímco nahrávka sama snese ta nejpřísnější měřítka, nedá se to bohužel říci o bookletu. Jeho přední stranu sice zdobí pěkný obrázek „Krajiny s potokem“ J. B. Foerstera, ale v doprovodných textech je tolik chyb a „úletů“, až začneme pochybovat, zda vůbec prošly redakční úpravou.
Body: 4 z 6
