pátek, 11. duben 2003

Karel Ančerl - Gold Edition (Volume 12): Bohuslav Martinů: Koncert č. 3 pro klavír a orchestr, Kytice - Bohuslav Martinů

Napsal(a) Dita Hradecká

booklet

Klavírní koncert č. 3 je jednou ze sedmi "regulérních" skladeb Bohuslava Martinů pro sólový klavír a orchestr. Formálním třívětým schématem, výstavbou témat, použitými pianistickými prostředky a celkovým výrazem vůbec navozuje velmi přesvědčivě atmosféru romantismu, ač vznikl na přelomu let 1947 -- 1948 ("dokončeno v den smrti Jana Masaryka", zapsal autor na konec partitury).

Jeden z největších pianistů naší historie Josef Páleníček , který se zasloužil o českou premiéru díla roku 1958, je umělec vysoké vnitřní kázně. Tohoto rysu si všimneme při zdrženlivém gradování desetiminutové druhé věty, vyplývá i z rytmické pregnantnosti krajních částí.

Český a moravský folklor byl nekonečným zdrojem inspirace nejen pro Martinů. Kantáta Kytice z roku 1937 na texty ze sbírek Františka Sušila a K. J. Erbena je sledem uzavřených instrumentálních a vokálních částí. Lakonická slova lidových balad o nejstrašnějších a nejkrásnějších věcech člověka umocňuje emocionálně intenzivní hudba. Na nahrávce, jež vznikla v roce 1955 (poprvé vyšla Kytice na gramofonové desce těsně po válce), figurují nejlepší pěvci své doby - slyšíme Soňu Červenou , která několik let poté emigrovala z Československa, nebo výtečného wagnerovského basbarytonistu Ladislava Mráze , jehož život v roce 1962 předčasně ukončila nemoc.

Vydavatel: Supraphon

Stopáž: 76:13

Nahráli: Josef Páleníček - klavír, Libuše Domanínská - soprán, Soňa Červená - alt, Lubomír Havlák - tenor, Ladislav Mráz - basbaryton, Pražský filharmonický sbor, Kühnův dětský sbor, Jan Kühn - sbormistr, Česká filharmonie, Karel Ančerl

Body: 4 z 6

Zveřejněno v Recenze

Označeno v

Dita Hradecká

Vystudovala konzervatoř v Plzni (obor klavír) a hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Působí jako překladatelka, hudební publicistka (Harmonie, Hudební rozhledy, Hospodářské noviny) a donedávna vyučovala hudební historii na pražské pobočce New York University. Je redaktorka, organizátorka, překladatelka a v poslední době i vydavatelka elektronických knih. Pochází ze Strakonic. Ačkoli ji lákala řada oborů spíše exaktních, rozhodla se vystudovat konzervatoř, aby se ujistila, že profesionální umělkyní nikdy nebude. Nejrůznější kurzy klavírní, komorní a cembalové hry či barokního tance spolu s vlastní pódiovou zkušeností jí ale daly citlivost a čich na uměleckou kvalitu výkonu a zároveň empatii k profesionálním umělcům a tvůrcům. Překládá odborné texty a libreta z angličtiny, němčiny a francouzštiny. Ze studia hudební vědy na FF UK si odnesla hlavně poznání důležitosti kritického a nezaujatého myšlení a coby eklektik také úctu ke všem, kdo jsou schopni věnovat celý život jednomu skladateli nebo jedné oblasti. V letech 2016-18 vedla redakci vážné hudby na Vltavě, v roce 2019 se stala vedoucí knihovny Ústavu hudební vědy na Filozofické fakultě.