Jeden z největších pianistů naší historie Josef Páleníček , který se zasloužil o českou premiéru díla roku 1958, je umělec vysoké vnitřní kázně. Tohoto rysu si všimneme při zdrženlivém gradování desetiminutové druhé věty, vyplývá i z rytmické pregnantnosti krajních částí.
Český a moravský folklor byl nekonečným zdrojem inspirace nejen pro Martinů. Kantáta Kytice z roku 1937 na texty ze sbírek Františka Sušila a K. J. Erbena je sledem uzavřených instrumentálních a vokálních částí. Lakonická slova lidových balad o nejstrašnějších a nejkrásnějších věcech člověka umocňuje emocionálně intenzivní hudba. Na nahrávce, jež vznikla v roce 1955 (poprvé vyšla Kytice na gramofonové desce těsně po válce), figurují nejlepší pěvci své doby – slyšíme Soňu Červenou , která několik let poté emigrovala z Československa, nebo výtečného wagnerovského basbarytonistu Ladislava Mráze , jehož život v roce 1962 předčasně ukončila nemoc.
Vydavatel: Supraphon
Stopáž: 76:13
Nahráli: Josef Páleníček – klavír, Libuše Domanínská – soprán, Soňa Červená – alt, Lubomír Havlák – tenor, Ladislav Mráz – basbaryton, Pražský filharmonický sbor, Kühnův dětský sbor, Jan Kühn – sbormistr, Česká filharmonie, Karel Ančerl
Body: 4 z 6
