Archivní titul se slavnými opusy Johannesa Brahmse je zajímavý hlavně záznamem vystoupení Davida Oistracha na Pražském jaru. Bohužel jeho dionýsovsky romanticky vzepjaté provedení Houslového koncertu D dur hodně zkresluje velmi nekvalitní technický záznam zvuku, jenž vrhá nahrávku o deset dvacet let zpět. Špatná technika naštěstí více poznamenala obraz orchestru než sólisty, a tak si posluchač může prožít téměř geniální místa náročného houslového partu. Koneckonců pro někoho může být živý záznam s kašláním, šumem, ruchem a šramotem levitací do jiné doby. A pro sběratele to bude cenná položka do fonotéky. V Brahmsově 4. symfonii se ukazuje, že Antonio Pedrotti i při jeho nesporných kvalitách nebyl múzou políben tak silně jako Oistrach a nahrávka se zařadila do dlouhé řady dobře odvedených titulů, jakých je ve světovém katalogu celá řada.
Vydavatel: Supraphon
Stopáž: 76:26
Nahráli: David Oistrach – housle, Česká filharmonie, Antonio Pedrotti
Body: 3 z 6