(Weiss, Pachelbel, Kellner, Bach, Roman, Baron, Couperin, Logy)
Göran Söllscher – kytara. Produkce: Sid McLauchlan. Text: A, N, F. Nahráno: 10/2003, Galaxy Studios, Mol. Vydáno: 2004. TT: 62:15. DDD. 1 CD Deutsche Grammophon 474 815-2 (Universal Music).
Kytaristé, kteří dnes hrají původně loutnový repertoár, musí buď mnohé skladby upravovat, aby odpovídaly rozsahu jejich nástroje, nebo si mohou nechat postavit nástroj s přidanými basovými strunami. Druhou možnost zvolil i Göran Söllscher , který podle své jedenáctistrunné kytary pojmenoval svůj nejnovější recitál. Z hlediska repertoáru je toto CD pestrým výběrem barokní hudby: Losyho a Pachelbelovu svitu, Bachovu sonátu, Weissovo Tombeau věnované Losymu doplňují drobné skladby méně hraných skladatelů (Kellner, Roman) a úpravy skladeb, určených původně pro jiné obsazení: Couperinovo cembalové rondo, Air z Bachovy orchestrální svity a menuet z knížky pro Annu Magdalénu. Snad proto může náročnějšího posluchače trochu zklamat, že na poslech působí deska celkem monotónně. Hudba plyne sice docela příjemně, ale postrádám výraznější stylové odlišení skladeb či osobitější přínos interpreta. Dojem monotónnosti je z velké části zapříčiněn Söllscherovým tónem – není moc plný a kulatý, hráč se nikde nesnaží změnit barvu. (Zvlášť Couperinova rondová skladbička podle mě naléhavě volá po změně rejstříku při několikanásobném opakování tématu). Söllscher se vlastně úplně vyhýbá práci s kontrasty. Většina výrazových nuancí je pouze jemně naznačena. V bookletu se sice dočteme o tom, že jednotlivé věty Pachelbelovy svity nesou podtituly věnované různým tvářím lásky, ze Söllscherovy hry bychom však těžko něco rozeznali. Snad jen v závěrečném Weissově Tombeau se více prosadí dramatické napětí skladby. Přesto nechci tuto desku zavrhovat – budete-li mít náladu na příjemnou, nekonfliktní a přitom nijak lacině podbízivou hudbu, může vám toto CD přijít vhod.
Vydavatel: Deutsche Grammophon/Universal Music
Stopáž: 62:15
Nahráli: Göran Söllscher
Body: 3 z 6
