Leo Nucci – baryton, Samuel Ramey – bas, Johan Leysen, Shirley Verrett – soprán, Anna Caterina Antonacci – mezzosoprán, Veriano Luchetti – tenor, Philippe Volter, Antonio Barasorda – tenor, Orchestra e Coro del Teatro comunale di Bologna, Riccardo Chailly. Režie: Claude d‘Anna. Text: A, N, F. Nahráno: 1987, Chiesa di S.Giorgio, Bologna. Vydáno: 2007. TT: 76:25, 99:35. Obraz. formát: NTSC/Colour 4:3. Zvuk. formát: PCM Stereo/DTS 5.1. 2 DVD Deutsche Grammophon 073 4380 (Universal Music).
Opera Macbeth , spadající do Verdiho nejplodnějšího tvůrčího období, byla skladatelovým prvním dílem psaným podle dramatu Williama Shakespeara. Libretistou byl osvědčený F. M. Piave (Ernani, Rigoletto, La traviata a další), premiéra opery se uskutečnila roku 1847 ve Florencii. (Upravená verze, kterou Verdi později připravoval pro Paříž, zazněla v roce 1865.) Temný děj Shakespearovy tragédie inspiroval Verdiho k rozhodnému kroku při kompozici zaměřené především ke ztvárnění síly obsahu děje – neustálá hrozba nadpřirozených sil spolu s děsivou atmosférou je charakterizována zcela jiným hudebním jazykem než v předcházejících dílech. Dokonce si prý autor přál, aby i představitelka hlavní role Lady Macbeth měla nejen „syrový, přidušený hlas“, ale měla být také „neforemná, šeredná a mít v sobě něco ďábelského“. Ve filmovém zpracování natočeném v roce 1987 na belgickém hradě Bouillon z 10. století je hrůzná atmosféra hlavním atributem. Úvodní scéna na opuštěném blátivém bojišti s mnoha mrtvolami, mezi nimiž se pohybuje doslova smečka čarodějnic, působí více než sugestivně. Přes náročnost obrazového ztvárnění však většinu hereckých rolí zvládli sami operní pěvci (výjimkou je například postava Banca zpívaná Samuelem Rameym či Macduff s hlasem Veriana Luchettiho ). Oba hlavní protagonisté Leo Nucci v roli Macbetha a Shirley Verrett jako Lady Macbeth jsou plnohodnotnými pěvci i herci a režie ani jim, ani dalším představitelům pohyb a zpěv v drsném prostředí hradu i v náročných exteriérech neusnadnila, což potvrzuje také bonus dokumentující přípravu mimořádné inscenace. Výsledkem je ojedinělý projekt s kvalitními výkony pěvců, sboru i orchestru pod vedením Riccarda Chaillyho . Po uvedení této filmové adaptace opery ve Francii byla režii udělema Prix de l‘Académie francaise, neboť – jak vyjádřila soudobá kritika – Claude d‘Anna vytvořil fantastický film působivý i sám o sobě, přesto však sloužící výhradně Verdiho úžasné hudbě. S tak jednoznačným verdiktem nelze nesouhlasit i dnes, neboť perfektní hlasy sólistů, orchestr, scéna a režie vytvářejí silný a ojedinělý projekt, který demonstruje temné síly středověku jako zcela nadčasové.
Body: 5 z 6
