Hudebně plodné období první poloviny 18. století nám bude zřejmě stál připravovat nějaká překvapení. Jedním z nich je v tuto chvíli snímek s hudbou G. A. Brescianella, hudebníka, který působil v jihozápadním Německu na württemberském dvoře, a v jehož díle najdeme důmyslně zpracované italské – zejména benátské – i francouzské vlivy: elegantně rychlé krajní věty sinfonií, virtuózní kadence koncertů, melodickou bohatost pomalých vět a bezproblémové zvládnutí francouzského orchestrálního stylu. Co jiného bychom ostatně mohli čekat od skladatele, který žil v tak hudebně bohaté a produktivní éře Telemanna, Bacha, Händela, Rameaua, Vivaldiho či Hasseho?
Interpreti souboru La Cetra Barockorchester Basel (název pochází z titulu Vivaldiho Houslových koncertů op. 9 ) si pro nahrávku zvolili reprezentativní ukázku Brescianellova díla v podobě dvou sinfonií, třech concertů, jedné ouvertury a chaconny, v nichž nejenže představují většině neznámého autora, ale pochopitelně i své interpretační umění. Právě to si zaslouží jen superlativy. Pro úplnou představu dodejme, že orchestr funguje od roku 2000, je složen převážně z pedagogů a bývalých studentů líhně interpretů staré hudby Scholy Cantorum Basiliensis (SCB) Basilejské hudební akademie a že touto institucí prošla také řada našich umělců, z nichž někteří participovali na tomto snímku. Lenka Koubková a Hana Zemanová (housle), Luděk Braný (violone) a především Václav Luks (v Čechách nám ovšem není neznámá ani hráčka na theorbu Evangelina Mascardi ). Luksovo jako vždy vynikající continuo, technicky bezchybné, skvěle vypracované a muzikantsky živé, vytváří spoluhráčům i sólistům spolehlivý odrazový můstek. Druhou hybnou silou orchestru je houslista David Plantier , jehož sólové vstupy jsou skutečnou lahůdkou, podobně jako u hobojistky Kathariny Arfken a fagotisty Eckharda Lenzinga .
Šarmantní nahrávka, provedení, jemuž není co vytknout. Je třeba ještě něco dodávat?
Vydavatel: Classic
Stopáž: 64:33
Body: 6 z 6 – tip Harmonie
