Alex Szilasi – klavír. Produkce: Ibolya Tóth. Text: A, N, F, M. Nahráno: 2006, Phoenix Studio, Diósd (Maďarsko). Vydáno: 2007. TT: 64:36. DDD. 1 CD Hungaroton Classic HCD 32468 (distribuce Panther).
K dvoustému výročí Chopinova narození v roce 2010 směruje Hungaroton velmi zajímavý projekt: kompletní nahrávku Chopinova díla na dobový klavír Pleyel. Projekt zahajuje nahrávka valčíků, po nich mají následovat sonáty a mazurky. O hlavním protagonistovi, pianistovi Alexi Szilasiovi, se v bookletu dočteme, že se narodil roku 1968 v italské Parmě, svůj první recitál uspořádal v Budapešti v roce 1977 a v roce 1993 absolvoval budapešťskou Hudební akademii Ference Liszta. Nahrávka sama je v mnoha směrech příjemným překvapením. Chopinovy valčíky jsou více než jiná skladatelova díla ovlivněny dobovou salonní produkcí a jejich interpretům se nezřídka stává, že tuto „salonnost“ buď přeženou až ke kýčovitosti anebo ji naopak nemístně ironizují. Szilasi jako by našel onu správnou „zlatou střední cestu“. Chopinovy valčíky hraje s noblesou, brilancí, vtipem i poetičností, dokonce v nich odkrývá i zajímavé „programní“ prvky. Není to interpretace, která by oslňovala, ale Szilasi tu bezpochyby podá-
vá technicky i výrazově výkon přinejmenším nadprůměrný. Ctitele Chopinovy hudby pak určitě po-
těší, že jako přídavek připojil za valčíky trojici raných skladatelových Écossaises op. posth. 72 . Dalším příjemným překvapením je zvuk klavíru. Koncertní křídlo Pleyel 280 z majetku Angela Fabbriniho, na něž byla nahrávka pořízena, zní mimořádně krásně, málem se ani nechce věřit, že se jedná o historický nástroj. Přičteme-li ke všem těmto pozitivům ještě to, že Alex Szilasi
je zároveň také editorem kom-
pletní faksimilové edice prvních vydání Chopinových skladeb (ujalo se jí francouzské nakladatelství Editions Fuzeau), nelze než mu popřát, aby se mu podařilo oba tyto velkorysé projekty dovést ke zdárnému konci.
Body: 5 z 6
