Franz Schubert: Klavírní sonáty c moll D 958, A dur D 959, B dur D 960, Tři klavírní kusy D 946, Allegretto c moll D 915

Maurizio Pollini - jeden z nejvýznamnějších současných pianistů - je znám svým mimořádně zodpovědným přístupem k autorskému zápisu a jeho hra je považována za klasicky dokonalou. Tato dokonalost přechází ovšem někdy až v jistou poněkud neosobní "akademičnost", v níž mnozí posluchači postrádají větší dávku fantazie a emocí. Úcta k autorskému zápisu je však u Polliniho vždy spojena s nesmírnou pokorou. Poslední Schubertovy sonáty svými rozměry přímo nutí pianisty, aby s nimi "něco udělali" (stopáž Sonáty c moll je 31 minut, Sonáty A dur a B dur mají stopáže těsně kolem 40 minut). Jenomže Pollini usedl ke klavíru pln pokory k Schubertově géniu - a zdánlivě s nimi nedělá vůbec nic. Melodie plynou jedna za druhou prostince jako písničky, v uměřených a naprosto přesvědčivých tempech, většinou spíše klidnějších, bez jakéhokoli vzrušení, bez jakýchkoli velkých citových výkyvů. Polliniho rubata jsou tak nepatrná a samozřejmá, že je téměř nevnímáme (nejvýrazněji si výkyvy z pravidelného metrického tepu uvědomíme v pomalých sonátových větách či ve střední části prvního ze Tří kusů ), jeho tón je zpěvný, jemný a ušlechtilý. Schubert je v Polliniho podání nejen klasicky dokonalý a klasicky čistý, ale především klasicky krásný. Tyto snímky, které Pollini pořídil už v letech 1983-87, patří k ozdobám katalogu Deutsche Grammophon, a není divu, že byly zařazeny do reprezentativní edice "The Originals" s legendárními nahrávkami.

Vydavatel: Deutsche Grammophon / Universal Music

Stopáž: 70:40 + 71:04

Nahráli: Maurizio Pollini - klavír

Body: 6 z 6 - tip Harmonie