Věra Řepková – klavír. Produkce: Vít Roubíček. Text: Č, A. Nahráno: 3, 4/1959, rozhlasové studio, Praha. Vydáno: 2010. TT: 79:40. AAD. 1 CD Radioservis CR0478-2.
V letošním roce si připomínáme dvojí výročí legendární české pianistky Věry Řepkové : 21. července uplynulo 100 let od jejího narození a 3. května 20 let od jejího úmrtí. Umělecká dráha Věry Řepkové byla zcela výjimečná: už jako šestiletá vystoupila na samostatném (!) koncertě, ve čtrnácti letech začala studovat na mistrovské škole Pražské konzervatoře, po roce 1929 působila jako rozhlasová klavíristka v Ostravě, Košicích a Brně a nakonec – od roku 1940 – v Praze. To, co zvládla za dobu své umělecké kariéry, je skutečně fascinující. Československý hudební slovník udává, že jen k roku 1964 zahrála „na 10 000 skladeb od více než 1 000 autorů“. Zcela mimořádně se pak Řepková zasloužila o propagaci díla Bedřicha Smetany. Za její uměleckou činnost se jí dostalo řady státních ocenění. Svůj hudbou naplněný život však Řepková nakonec dožila v naprostém ústraní. Poté, co ukončila koncertní dráhu, se odstěhovala ke své sestře do Košťálova u Semil a traduje se, že se klavíru už nikdy ani nedotkla.
Do dějin české klavírní interpretace se Řepková zapsala nejen neuvěřitelným rozsahem svých aktivit, ale především tím, že jako první česká pianistka nastudovala a nahrála Smetanovo souborné klavírní dílo. Vzácný jedenáctideskový komplet, natočený v padesátých letech minulého století, vlastní dnes už jen málokdo. Radioservis proto určitě udělal radost všem, kdo by si rádi znovu připomněli umění jedné z nejvýznamnějších smetanovských interpretek. Nutno říci, že čas neubral rozhlasové nahrávce Českých tanců a Črt na kvalitě ani v nejmenším. Interpretace Věry Řepkové působí i po půlstoletí překvapivě moderně. Klavíristka hraje tyto skladby s obrovským nadhledem a švihem, ohromuje skvělou a lehkou technikou, okouzluje jemnými dynamickými odstíny, dokáže dojmout v lyrických pasážích i naopak zase strhnout vervní, téměř „chlapskou“ razancí. Nade vše pak na těchto snímcích obdivuji přirozenou muzikálnost provedení. Řepková má Smetanovy skladby zažité do poslední noty a hraje je s nenapodobitelnou samozřejmostí. Nic v nich nepůsobí vyumělkovaně či neupřímně. Pianistce věříme každý tón. Už jen proto považuji její smetanovské nahrávky za nadčasové.
Body: 5 z 6