pondělí, 28. leden 2002

Anton Bruckner: Mše č. 1 d moll, 5 motet

Napsal(a) Vlasta Reittererová

booklet

Základem úspěšného provedení velkého vokálně-instrumentálního díla je výběr sólistů, jejichž hlasové a výrazové kvality se zde neprezentují pouze jako individuality, ale musí vzájemně souznít i v ansámblech. Právě na tuto položku svých nastudování Gardiner pečlivě dbá, a tak i nahrávka Brucknerovy Mše d moll poskytuje potěšení z krásných, modulačně bohatých, čistých hlasů schopných tónů velebných, pokorných i patetických. Monteverdiho sbor a Vídeňští filharmonikové jsou pojmy, nad jejichž výběrem a kvalitami není třeba rozvažovat. Nahrávka Mše vznikla živě ve Velkém sále vídeňského Musikvereinu, akusticky jednom z nejlepších sálů vůbec, což samozřejmě ke kvalitě snímku rovněž přispělo. Méně známé a uváděné jsou Brucknerovy menší skladby, psané k liturgickým účelům a jejich zařazení na tento snímek tak dává nahlédnout, jak si Bruckner počínal na malé ploše: nejdelší skladba je zde moteto Tota pulchra es, Maria pro tenor, čtyřhlasý sbor a varhany, která trvá šest minut (tenorový part zpívá Julian Podger , na varhany hraje Ian Watson ). Nahrávka nejen pro chvíle rozjímání, ale i vznešené úcty k opravdovosti uměleckého přístupu - kompozičního i interpretačního.

Vydavatel: Universal Music

Stopáž: 66: 01

Nahráli: Luba Orgonasova - soprán, Bernarda Fink - alt, Christoph Prégardien - tenor, Eike Wilm Schulte - bas. The Monteverdi Choir, Wiener Philhamoniker, John Eliot Gardiner

Body: 5 z 6

Zveřejněno v Recenze

Označeno v

Vlasta Reittererová

Narozena 9. ledna 1947 v Praze (roz. Pellantová, provdaná Hrušková, Benetková). Vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě KU a současně tehdejší Lidovou konzervatoř (herectví a pantomima). Prošla několika amatérskými divadelními soubory, v letech 1968–1970 byla členkou baletního souboru Krušnohorského divadla v Teplicích, po narození dcery se vrátila do Prahy a do roku 1976 působila v komparzu Divadla E. F. Buriana, kde byla 1970–1972 zaměstnána jako uklízečka. V letech 1972–83 (s několikaletým přerušením mateřskou dovolenou) referentka v tuzemském koncertním oddělení agentury Pragokoncert. Roku 1987 nastoupila na Filozofickou fakultu do dnešního Ústavu hudební vědy jako knihovnice, kde se vrátila k vystudovanému oboru a roku 1988 získala doktorát. Na FF UK zůstala do odchodu do důchodu 2002. Několik let také vyučovala historický seminář na pražské konzervatoři a působila jako externí pedagog na Masarykově univerzitě v Brně. V posledních letech se mj. věnuje překladatelství. Životní heslo? S Janem Nerudou říká: „Vším jsem byl rád.“