Concentus Moraviae, festival 13 kmenových a několika dalších měst na jižní Moravě a na Vysočině, termíny převážně červnový, se už stal spolehlivou konstantou na tuzemské hudební mapě. Přichází s ambiciózní dramaturgií, s tématem, sestavami zajímavých mladších hudebníků a s posláním směrovat hudbu mimo velká města a na místě ji pak vnášet do zajímavých prostor a sálů. Letošním tématem se staly sny – nejen České sny, tedy takto nazývaný navazující mezinárodní koncertní projekt, ale splněné nebo dávné sny hudebníků, jejich vzpomínání na to, jak a přes které dílo se dostali tak blízko k hudbě, že se později stali profesionály… a projekce těchto podnětů a otisků do výběru skladeb. Zahajovací program v románsko-gotické bazilice v Třebíči vnesl do následující řady vesměs komorních programů ducha a zvuk symfonismu a s ním lesk velkých koncertů. Vlastnímu programu předcházela v kostele přívětivá úvodní oficialita – defilé starostů zúčastněných měst doprovázených skauty s městskými vlajkami. Hudba pak byla vybrána nápaditě a pod taktovkou Kaspara Zehndera zahrána a zazpívána upřímně, poctivě a s entusiasmem. Na Schubertovo Salve Regina s prostým vkladem sopranistky Hany Škarkové navázala nekomplikovaná a neokázalá Fibichova Missa brevis , skutečný objev. Český filharmonický sbor Brno s Filharmonií Brno pak zaplnili chrámový prostor zvukově až po okraj Dvořákovým Te Deum . Dirigent se nechal unést skvělou hudbou a skladbě se tak ve strhujícím tempu, velkorysém průběhu a v charakteristické akustice dostalo radostné bezprostřednosti. Mimořádnou položkou byly sólové party – spolu s Adrianou Kohútkovou zpíval zde totiž basista Richard Novák , zanedlouho osmdesátiletý; jeho hlas přitom zůstává jakoby zázračně plně využitelný. Vstup, který nenechává na pochybách, že jde o festival promyšlený a zavedený.
