Koncert Škampova kvarteta a Ivy Bittové v Míčovně (2. 11.) byl koktejlem klasické hudby a quasi improvizačního experimentu s folklorním základem. Sukova Meditace op. 35 a Smetanův 1. smyčcový kvartet připomněly někdejší hradní koncerty za prezidentování TGM. Pojetí Škampovců stavělo na tradici, nicméně bylo současné, nepatetické, výrazově velmi živé. Jedinou jejich slabinou je zvuková nevyrovnanost nástrojů (cello bylo moc slyšet na úkor houslí sekundistky a violy). Kéž by jim bylo dopřáno hrát na skutečné špičkové nástroje! Výběr z upravených Moravských lidových písní Leoše Janáčka byl spolu se Smetanou dominantou večera. Hlas Ivy Bittové dal písním zcela nový a pro mě zajímavější rozměr. Bylo příjemné slyšet tyto perličky v neoperním podání. Ocenění si zaslouží i zařazení Godárových Ukolébavek . Vlastní skladby Ivy Bittové (Quatuor pour Coda , Hopahop tálitá ) nejsou ani tak zajímavé po kompoziční stránce jako pro specifické požadavky interpretace. Skutečně si neumím představit, že by pěvecký part v kvartetu zpíval někdo jiný nežli autorka. Uvedení značně upravené árie Mi tradi zde hysterické, skřehotavé Elvíry z Mozartova Dona Giovanniho byl zajímavým experimentem, postmoderním pohledem na 216 let staré dílo. Přes sugestivní podání Bittové jsem rád, že je to pouhý experiment a ne normální výklad geniální hudby.
Luboš Stehlík
Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.