K řadě předcházejících koncertních provedení zřídka hraných oper Gioachina Rossiniho na scéně berlínské Deutsche Oper se letos přiřadila La donna del lago , označovaná v podtitulu jako „melodramma“, což napovídá, že jde o vážný, nebufózní děj ovšem korunovaný šťastným koncem, jak bylo ostatně zvykem i u barokních oper typu „opera seria“, na něž melodramma svým způsobem plynule navázal. Jde zároveň o italskou odnož rozkvétajících národních typů romantické opery, která nachází v té době – Rossiniho opera měla původní premiéru roku 1819 – zvlášť působivou podobu v opeře francouzské a hlavně německé, kde hudba se přímo podílí na emociálně vypjatém, dramaticky vzrušujícím ději. To vše obsahuje i Rossiniho Jezerní panna , třebaže nezapře italský půdorys s řadou virtuózních koloraturních árií i efektními ansámbly, zvláště pak trojzpěvy. Nechybí ani působivé sborové scény s vůdčím sólovým hlasem, později tak typické pro tvorbu Vincenza Belliniho a Giuseppe Verdiho. Libreto (Andrea Leone Tottola) vzniklo na podkladě slavného románu Waltera Scotta The Lady of the Lake , který se ukázal přímo ideální pro typ romantické opery. Děj vlastně snoubí oba v dějinách opery vymezené syžety: boj o moc a milostný příběh, v němž jsou kladeny všeliké překážky osudové lásce dvou hrdinů – zde titulní postavy Eleny, dcery odbojného Duglase d0Angus, a neohroženého válečníka Malcoma Groemeho, což je opět po vzoru barokních oper efektní kalhotková role. Děj se odehrává kolem roku 1530 ve Skotsku a skýtá řadu dramaticky vypjatých obrazů, kde se spiklenecké a bitevní scény proplétají s citově exaltovanými výjevy tří rivalů usilujících o ruku sličné Eleny – „jezerní panny“.
Orchestr s rytmickou přesností i pečlivou souhrou vedl rossiniovský specialista, jeden z nestorů soudobých dirigentských kapacit – Alberto Zedda, také sbor se zdařile uplatnil pod vedením sbormistra Hellwarta Matthiesena. Titulní roli ztvárnila s vytříbeným výrazem Ruxandra Donose, v obtížných tenorových partiích se blýskli rossiniovští zkušení „matadoři“ – Antonio Siragusa jako Giacomo V. a Gregory Kunde jako Rodrigo di Dhu. A v kalhotkové roli se zaskvěla nádherným témbrem i podmanivým prožitkem Hadar Halévy. Tento sólový kvartet ještě doplňoval basista Reinhard Hagen v roli Elenina otce, vůdce odbojných rebelů Duglase d0Angus i představitelé menších úloh Andion Fernandez (Albina) a Yosep Kang (Serano).