Litomyšlské baroko znovu přítomné: Čtvrtý ročník festivalu připomíná dědictví piaristů

Přídomek moderní historické město je stále živoucím dokladem toho, co východočeská Litomyšl návštěvníkům nabízí. První písemná zmínka k roku 981, středověké sídlo biskupství, působení významných rodů, jako byli Pernštejnové nebo Trautmannsdorfové, to jsou jen střípky rozměrného zrcadla bohaté historie Litomyšle. Dominanta města, renesanční zámek z roku 1568, je hlavním dějištěm národního festivalu Smetanova Litomyšl, druhého nejstaršího hudebního festivalu v České republice.

Monumentální piaristický chrám Nalezení svatého Kříže nás navrátí do 18. století, k piaristům, řádu vzdělanců a učitelů – ti v sousedící koleji vyučovali již od roku 1644. Tehdejší majitelé litomyšlského panství, Trautmannsdorfové dali chrám vystavět podle projektu G. B. Alliprandiho, dostavěn pak byl F. M. Kaňkou v roce 1722. Není to však jediná připomínka barokní architektury v Litomyšli. Uveďme například kostel svaté Anny, či pozdně barokní budovu proboštství ze 70. let 18. století.

 , foto Litomyšlské dny barokní tradice

Když do Litomyšle zavítáte v druhém srpnovém týdnu, dýchne na vás právě duchem baroka a to díky festivalu Litomyšlské dny barokní tradice, který se zde koná již čtvrtým rokem. Festival spojuje duchovní a kulturní aspekt, je připomínkou barokní zbožnosti a snaží se o zdůraznění dědictví baroka a jeho stálou živost. Koncerty, bohoslužby, přednášky či poutě vás zavedou do mnoha tamějších zákoutí. Letošní ročník festivalu nabízí hned dvě významné akce. Tou první je mše svatá sloužená v mimořádné formě římského ritu. Poprvé po více než půl století proběhla v piaristickém kostele tzv. předkoncilní mše v rámci festivalu v roce 2017. Letos to bude podruhé, 18. srpna v piaristickém chrámu Nalezení svatého Kříže. Hudebně bohoslužbu doprovodí Literátské bratrstvo od kostela svatého Jindřicha v Praze. Zazní Missa Sancti Adalberti litomyšlského rodáka a piaristy Vojtěcha Pelikána.

V proboštském kostele Povýšení sv. Kříže. zazní po více než tři sta letech novodobá premiéra děl litomyšlských skladatelů. Soubor La Bilancetta uvede skladby T. F. Skrživanka a J. Kopeczkého v úterý 13. srpna. O bohatém hudebním životě a vysoké kvalitě provozované hudby v proboštském (dříve děkanském) kostele Povýšení sv. Kříže v Litomyšli vypovídá dochovaná sbírka asi 400 převážně rukopisných hudebnin z 18. a 19. století, nedávno nalezená na kůru tohoto kostela spolu s fragmenty několika hudebních nástrojů a nezbytného vybavení pro hudebníky ze stejného období (tympány, notové pulty, svícny na notové pulty,…). Jde o sbírku pro muzikology dosud neznámou, není uvedena v publikaci Průvodce po pramenech k dějinám hudby (Praha 1969), o existenci těchto hudebnin nevěděl ani v Litomyšli žijící významný muzikolog Jan Kapusta (1932–2011), autor řady studií o hudebním životě Litomyšle v 19. století. Nejstarší datovanou hudebninou je fragment kompozice Cantio od Hatasse z roku 1731. Velmi cenný je například soubor 25 většinou datovaných opisů pořízených v 60. letech 18. století kantorem Rissanem. Jiří Mikuláš zpracovává od roku 2016 sbírku pro Souborný katalog Národní knihovny ČR a mezinárodní katalog hudebních památek RISM. Připravuje též tematický katalog sbírky, který bude vydán Národní knihovnou ČR. Součástí sbírky jsou též autografy a opisy zajímavých kompozic dosud neznámých skladatelů 18. a počátku 19. století – místních varhaníků J. Kopeczkého a T. F. Skrživanka. Zápisy jejich skladeb se unikátně zachovaly pouze v tomto kostele.

 , foto Litomyšlské dny barokní tradice

Joseph Kopeczky (1728/29–1775), rodák z Chocně, působil ve zdejším chrámu Povýšení sv. Kříže až do své smrti ve funkci varhaníka. Dochovaly se pouze jeho Responsoria k Temným hodinkám. Thomas Franciscus Skrživanek se narodil v roce 1731, v Litomyšli byl činný jako subkantor a varhaník. Jsou od něj dochovány dvoje litanie a tři drobnější chrámové skladby. Hudební vzdělání získal zřejmě během studií na gymnáziu a filozofii u litomyšlských piaristů. Jako nejhorlivější pěstitelé hudby se piaristé věnovali zejména vyučování na školách všech stupňů. Působili spíše v menších městech a jejich žáci pocházeli mnohdy z chudších vrstev. Měli speciální hudební semináře, kde mohli nemajetní nadaní chlapci získat kvalitní hudební vzdělání. Členové piaristického řádu se věnovali aktivně hudbě i jako kněží a mnozí prosluli jako chrámoví skladatelé a hudební pedagogové.

 , foto Litomyšlské dny barokní tradice

Dle Tomáše Hanzlíka se hudební tvorba všech příslušníků piaristického řádu „vyznačuje naprosto profesionálním zvládnutím skladatelské techniky, na svou dobu vyspělou harmonií, kontrapunktem, instrumentací či zpracováním liturgických textů. Ani u autorů s minimem zachovaných skladeb není možné vypozorovat jakýkoliv kvalitativní propad.“ Po tomto výkladu jistě nepřekvapí mimořádná kvalita pěti dochovaných Skrživankových chrámových skladeb. V současné době je v tisku kritická edice kompletního dochovaného díla T. F. Skrživanka, jejímž vydavatelem je Národní knihovna ČR.

V rámci festivalu také proběhne výstava Litomyšlští skladatelé, která představuje tento průlomový objev v oblasti regionální hudební tvorby. Komentovaná prohlídka této výstavy proběhne v den koncertu, tedy 13. srpna v Regionálním muzeu. Výstavou provází její autor, Mgr. Jiří Mikuláš, Ph.D. z Národní knihovny České republiky. Více informací naleznete na webu festivalu.

Veronika Kladivová je dramaturgyní festivalu, Jiří Mikuláš je muzikolog zabývající se hudbou 18. a 19. století v Čechách.

Sdílet článek: