Celý hudební svět si v roce 2021 připomíná výročí 180 let od narození hudebního skladatele Antonína Dvořáka (1841–1904). Pro pořadatele festivalu Dvořákova Nelahozeves, který se každoročně odehrává přímo ve skladatelově rodišti a v autentických prostorech spojených s Dvořákovým dětstvím, byl proto letošní ročník výzvou, jak dané jubileum patřičně oslavit. Vzhledem k tomu, že samotný festival – tehdy ještě zapsaný spíše jako „dvořákovské oslavy“ – vznikl již v roce 1951 v souvislosti s otevřením první expozice ve Dvořákově rodném domě, připomínali letos pořadatelé u příležitosti jejího 70. ročníku také historii samotné akce.
Během jednodenního festivalu se v Nelahozevsi uskutečnila série koncertů vážné hudby a návštěvníci měli také možnost zúčastnit se bohatého doprovodného programu. Ten letos vedle komentovaných prohlídek skladatelovým rodným domem nebo workshopů pro děti čítal také přednášku kurátorky Lobkowiczké knihovny a archivu Soni Černocké na téma historie zámku Nelahozeves v době Dvořákova dětství, či komentovanou prohlídku výstavou k historii dvořákovských oslav v Nelahozevsi, které se ujala Markéta Hallová, předsedkyně Společnosti Antonína Dvořáka, společně s kurátorem pražského Muzea Antonína Dvořáka, Petrem Kudláčkem. Oslavy narozenin slavného nelahozevského rodáka sahají dále něž do roku 1951. Již v roce 1901 – tedy ještě za skladatelova života, si místní připomínali 60 let od jeho narození. Násobně větší pozornosti se pak Nelahozevsi dostalo v roce 1941, tedy 100 let od Dvořákova narození. V době okupace byly dvořákovské oslavy i projevem národní soudržnosti a nesly v sobě určitý moment vzdoru proti okupaci. V novodobé historii festivalu stojí za připomenutí jubilejní rok 1991, kdy Nelahozeves navštívil prezident Československé republiky, Václav Havel. U příležitosti 150 let od Dvořákova narození sloužil mši v nelahozeveském kostele sv. Ondřeje tehdejší pražský arcibiskup Miloslav Vlk, a během festivalu vystoupil, tehdy v roli dirigenta, houslista Josef Suk, vnuk skladatele Josefa Suka a pravnuk Antonína Dvořáka. V současné době festival každoročně přivítá několik renomovaných interpretů, a i nadále akcentuje především dílo samotného Dvořáka a prezentuje významné výstupy výzkumu věnovaného osobnosti a dílu Antonína Dvořáka.
Letošní festivalový koncertní program zahájilo Dvořákovo klavírní trio, spojující renomované sólisty Jana Fišera (housle), Tomáše Jamníka (violoncello) a Ivo Kahánka (klavír). Toto těleso uvedlo ve skladatelově rodném domě vybraný repertoár z Dvořákova turné po českých a moravských městech, které se uskutečnilo v roce 1892, tedy před skladatelovým odjezdem do Ameriky, kde přijal místo uměleckého ředitele Národní hudební konzervatoře v New Yorku. Proto je také toto turné označované jako koncertní turné „na rozloučenou“. Program koncertu reagoval na publikaci badatele Ondřeje Šupky, věnovanou právě tomuto svým rozsahem zcela nevídanému turné. Během něj Dvořák objel celkem 39 měst a absolvoval se svými kolegy houslistou Ferdinandem Lachnerem a violoncellistou Hanušem Wihanem 41 koncertů, na kterých se často podílely i místní hudební spolky.
Na letošním festivalovém koncertu zazněly z repertoáru Dvořákova turné skladby Rondo pro violoncello a klavír op. 94, Romantický kus pro housle a klavír č. 2 op. 75, Klid pro violoncello a klavír op. 68/5 nebo slavné Klavírní trio č. 4 – Dumky, op. 90. Vystoupení Dvořákova tria uvedly muzikoložka Lobkowiczkých sbírek Eleonore Kinsky a kurátorka pražského Muzea Antonína Dvořáka Ivana Círová Hacmanová, jež diváky seznámily s historickým kontextem Dvořákova turné i s jeho repertoárem. Diváci pak měli možnost položit otázky týkající se nastudování také samotným interpretům. Výhodou prostoru tanečního sálu Dvořákova rodného domu je právě jeho komorní atmosféra, která stírá hranici mezi účinkujícími a publikem a umožňuje v úvodu či závěru koncertu formát diskuse.
Součástí hudebního programu byla dále tradiční mše v kostele sv. Ondřeje, spojená s vystoupením varhaníka Ondřeje Valenty a sopranistky Kristýny Kůstkové. Ti připomněli další z letošních významných výročí, 1100 let od umučení sv. Ludmily, a to provedením árie „Od dětství ku oltáři“ z Dvořákova oratoria Svatá Ludmila op. 71. Vedle výňatku z tohoto oratoria uvedli také výběr z Dvořákových Biblických písní op. 99 či varhanní skladby dalších autorů, K. F. Pitsche nebo J. G. Walthera.
Na závěrečném open-air koncertu na nádvoří zámku Nelahozeves vystoupilo smyčcové Kvarteto Martinů ve složení Lubomír Havlák (housle), Adéla Štajnochrová (housle), Zbyněk Paďourek (viola) a Jitka Vlašánková (violoncello). Soubor představil posluchačsky atraktivní program: výběr z Dvořákova cyklu Cypřiše, a také Dvořákovy slavné smyčcové kvartety Es dur op. 51, zvaný „Slovanský“, a F dur, op. 96, zvaný „Americký“. Ten Dvořák zkomponoval během svého letního pobytu v americké obci Spillville a premiéru mělo toto dílo roku 1894 v Bostonu.
Příští ročník festivalu Dvořákova Nelahozeves je připravovaný s ohledem na plánovanou renovaci Dvořákova rodného domu, která bude v příštím roce zahájena. Znovuotevření areálu s unikátní soudobou expozicí zaměřenou na Dvořákovo dětství v Nelahozevsi ve vztahu k jeho pozdější tvorbě je v současné době plánované na podzim 2023. Místo samotné by se mělo do budoucna stát významným centrem kultury, kam se budou sjíždět nejen milovníci a studenti hudby, ale i široká veřejnost, která se o osobu jednoho z největších hudebních skladatelů všech dob zajímá.
