Čeněk Svoboda

Čeněk Svoboda

Pochází z Liberce, kde vystudoval Gymnázium F.X. Šaldy, vede od roku 2001 gymnaziální sbor Cum decore, vedl smíšený sbor Ještěd (2007–2013) a od jara do zimy obdivuje krásy Jizerských hor. Zde také potkal prof. Svatavu Šubrtovou, která se ho laskavě ujala jakožto soukromá učitelka zpěvu. V Praze vystudoval obor Sbormistrovství na Pedagogické fakultě ve třídě Marka Valáška. Mezi lety 2004–2016 zde vedl ansámbl staré hudby Collegium 419. V roce 2015 založil vokální ansámbl I Dilettanti. Jako zpěvák se specializuje na interpretaci staré hudby. Je jedním ze zakládajících členů Collegia vocale 1704, v němž působí dodnes. Spolupracuje se soubory Musica Florea, Collegium Marianum, Dresdner Kammerchor, Doulce memoire a dalšími. V současné době také přednáší na Ped. Fakultě estetiku sborového zpěvu a připravuje pořady pro Český rozhlas 3.

Václav Luks: Máme nekonečné tvůrčí možnosti, aniž bychom dílo mrzačili

Collegium 1704 chystá další scénické nastudování barokní opery. Po Händelově Rinaldovi (premiéra 2008), Myslivečkově Olympiadě (premiéra 2013) a Vivaldiho Arsildě (premiéra v Bratislavě 2017) se jeho vedoucí Václav Luks opět vrací k operní tvorbě G. F. Händela. Jeho opera Alcina, která měla premiéru 16. dubna 1735 v královské opeře v Covent Garden v Londýně, zazní v brněnském Janáčkově divadle poprvé 5. února. S Václavem Luksem jsme si nejen o provedení opery povídali na sklonku roku 2021, uprostřed probíhajících zkoušek na Alcinu.

Simona Šaturová: V srdci mám Mozarta i Myslivečka

Simona Houda Šaturová patří mezi nejvýznamnější sopranistky v oblasti klasického koloraturního repertoáru. Rodačka z Bratislavy nádherně ztvárnila především sopránové role v Mozartových operách. Její kultivovaný a jiskřivý hlas vyhledávají přední světoví dirigenti jako Christoph Eschenbach, Philippe Herreweghe, Herbert Blomstedt, Helmut Rilling, Neville Mariner a mnozí další. Často a ráda také spolupracuje s Václavem Luksem a Collegiem 1704, třeba při natáčení filmu o Josefu Myslivečkovi Il Boemo. Stejný název nese i koncert, na kterém zazní na počátku listopadu Myslivečkova a Mozartova hudba ve Dvořákově síni Rudolfina. Stejná noblesa a elegance, se kterou zvládá velmi náročné a vysoko položené koloratury, na vás zapůsobí i při osobním kontaktu.

Chantal Santon Jeffery: Umění bez diváků není pro mě

Chantal Santon Jeffery bude v létě hostem MHF Letní slavnosti staré hudby, kde společně se souborem Collegium Marianum chystá operní soaré s hudbou M.-A. Charpentiera a F. C. de Blamonta. Zároveň v Praze povede mistrovské kurzy zaměřené na rétoriku a ornamentiku francouzské barokní opery. Při rozhovoru nezůstává nic dlužna své koncertní pověsti. Její odpovědi jsou upřímné, spontánní a otevřené, stejně jako její jevištní projev.

Beethovenova Missa solemnis s klasicistním zvukem, ale bez pomalejších temp na novém CD

Dnešní doba nabízí v podstatě dva přístupy, jak provést Missu solemnis. Buď lze vycházet z předpokladu, že se jedná o velké vokálně instrumentální dílo a obsadit velký filharmonický sbor podpořený velkým romantickým orchestrem. Podobně se ještě do nedávna nakládalo i s díly Händlovými či Bachovými. Nebo se jako východisko vezme fakt, že Beethoven skladatelsky vyrůstá z klasicistní estetiky a lze na něj tudíž aplikovat principy historicky poučené interpretace, která už dávno přesáhla hranici období baroka i u nás, což dokládají například pokusy o „historicky poučený zvuk“ Dvořákových symfonií souboru Musica florea pod taktovkou Marka Štryncla.

Anglický, nikoli francouzský Händlův Mesiáš Justina Doyla a RIAS Kammerchoru

Aby posluchač sáhl po další z dlouhé řady nahrávek Händelova Mesiáše, musí k tomu mít pádný důvod. Jednak je to dílo velmi komplexní, u kterého jen málokdy všechny složky přispívají ke stoprocentnímu posluchačskému zážitku, zároveň každý z nás má již někde uloženou „tu svoji“ verzi, která mu ve střízlivém a nezaujatém hodnocení této novinky může překážet. Pár důvodů by se pro tuto nahrávku, která vznikla v lednu 2020, jistě našlo.

Asrael v Berlíně

31. březen 2020
Asrael v Berlíně

Pod záštitou České filharmonie se v posledních letech klubou různé mládežnické skupiny. Předně studentský orchestr, který se podílí na provedení edukačních koncertů řady Čtyři kroky do nového světa. Od listopadu 2019 se také formuje „mládež ČF“, zahrnující mladé hudební nadšence z celé republiky, kteří se na půdě Rudolfina setkávají nad velkými hudebními díly a diskutují na hudební i společenská témata.

Peter Dijkstra: Bachova hudba plná milosti

V polovině října, v čase našeho rozhovoru, byl právě ponořen do studia Rossiniho Stabat Mater. Uznání si ale tento holandský sbormistr a dirigent získal především na poli barokní hudby. Peter Dijkstra vedl deset let Sbor bavorského rozhlasu, v současné době je šéfem Nederlands Kamerkooru a také sbormistrem Švédského rozhlasového sboru. Ke spolupráci si ho zvou přední evropské vokální soubory jako BBC Singers, RIAS Kamerkoor nebo Collegium Vocale Gent. Když mluví o hudbě a své životní cestě, nezaznívají žádné pochyby, hledání nebo vnitřní boje. Vyzařuje z něj harmonie a sebevědomí, odpovídá nenuceně, s místy až podezřelou hladkostí a samozřejmostí. Před jeho prosincovým koncertem v Praze, na kterém spojí síly Nederlands Kamerkoor a Collegium 1704, jsme mluvili o Bachově vypravěčském talentu, o tradici provádění Bachových pašijí v Nizozemí nebo o důležitosti dirigentského gesta.

Jakub Kydlíček: Nenacházím omluvu pro neautentickou interpretaci

Jakub Kydlíček patří mezi naše nejlepší hráče na staré zobcové flétny. Specializuje se hlavně na barokní a starší hudbu, spolupracuje s našimi předními soubory v dané oblasti (Collegium 1704, Capela Regia, Collegium marianum, Czech Ensemble Baroque atd.). Vystudoval hru na flétnu a dirigování na konzervatoři, následně studoval zobcovou flétnu ve Schole cantorum v Basileji, ve třídě Coriny Marti. Dnes vyučuje na Pražské konzervatoři, kde vede třídu zobcových fléten. Navíc už šest let diriguje Barokní orchestr Pražské konzervatoře, který se stal poměrně rychle výrazným hudebním fenoménem. Krom toho vede soubor Concerto Aventino, jehož koncert se objeví na letošním programu festivalu Lípa Musica.

Zaujatá recenze zahajovacího koncertu festivalu Lípa Musica

Pokud v posledních letech český divák touží slyšet na vlastní uši světově uznávanou mezzosopranistku Magdalénu Koženou, musí obvykle vážit dalekou cestu. Její sólový recitál v Jablonci nad Nisou, navíc ve spolupráci s Collegiem 1704, znamenal pro celý region naprosto výjimečnou událost. Do posledního místa vyprodané jablonecké divadlo za tak vzácný zážitek vděčí především organizátorům festivalu Lípa Musica, kteří už sedmnáctým rokem přinášejí kulturu do jinak kulturně poměrně vyprahlého kraje.

České sbory jsou fenomén. A v Kutné Hoře o ně umí pečovat

Okřídlené spojení „co Čech, to muzikant“ už dnes bohužel neplatí. A když ho občas v zahraničí člověk zaslechne, má potřebu uvádět ho na pravou míru. Tedy upřesnit, že toto rčení platilo hlavně v baroku, klasicismu a možná ještě trochu později. A že vzhledem k úrovni současné hudební výchovy na školách se stává spíš zbožným přáním. Přesto se najdou oblasti hudby, ve kterých jsme v porovnání se světem stále výjimeční. Platí to zejména o amatérské sborové scéně. Členové organizace NIPOS (Národní informační a poradenské středisko pro kulturu), kteří se o tuto scénu starají, odhadují, že u nás působí kolem 1500 sborů. Od malých pětičlenných ansámblů až po velké, několikavrstevnaté organizace.

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.