
Dita Hradecká
Vystudovala konzervatoř v Plzni (obor klavír) a hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Působí jako překladatelka, hudební publicistka (Harmonie, Hudební rozhledy, Hospodářské noviny) a donedávna vyučovala hudební historii na pražské pobočce New York University. Je redaktorka, organizátorka, překladatelka a v poslední době i vydavatelka elektronických knih. Pochází ze Strakonic. Ačkoli ji lákala řada oborů spíše exaktních, rozhodla se vystudovat konzervatoř, aby se ujistila, že profesionální umělkyní nikdy nebude. Nejrůznější kurzy klavírní, komorní a cembalové hry či barokního tance spolu s vlastní pódiovou zkušeností jí ale daly citlivost a čich na uměleckou kvalitu výkonu a zároveň empatii k profesionálním umělcům a tvůrcům. Překládá odborné texty a libreta z angličtiny, němčiny a francouzštiny. Ze studia hudební vědy na FF UK si odnesla hlavně poznání důležitosti kritického a nezaujatého myšlení a coby eklektik také úctu ke všem, kdo jsou schopni věnovat celý život jednomu skladateli nebo jedné oblasti. V letech 2016-18 vedla redakci vážné hudby na Vltavě, v roce 2019 se stala vedoucí knihovny Ústavu hudební vědy na Filozofické fakultě.
András Schiff: Muzikant nemůže pracovat na home office
18. srpen 2021Pianista András Schiff, sólista se šlechtickým titulem a slabostí pro českou hudbu, bude rezidenčním umělcem letošního ročníku Dvořákovy Prahy. Začátek rozhovoru se nutně odpíchl od situace hudebníků během coronového lockdownu. S velmi srdečným umělcem, který se připravoval v Londýně na vystoupení, jsme si po telefonu povídali o Dvořákově muzikalitě, o tom, jak mu Rafael Kubelík představil Janáčka, o Bachovi jako konstantě i o tom, že ho baví učit.
Voskovec, Werich a „ten s tím knírkem“: Jak čeští komikové za oceánem pomáhali válkou sužované zemi
12. listopad 2020Naslouchat zvukům historie budeme s projektem Nový fonograf i v tomto dílu seriálu, v němž přinášíme zajímavá témata, jichž tato platforma za dobu svého trvání vygenerovala už dlouhou řadu. Jsou to právě autentické zvuky, které leckdy nasvítí zdánlivě známý úsek dějin novým odstínem. Tentokrát jsou to gramofonové desky s protinacistickým vysíláním Jiřího Voskovce a Jana Wericha, létaly z Ameriky přes severní pól do Londýna, aby je mohli tajně poslouchat lidé v okupovaném Československu.
Inaugurační koncert nového šéfdirigenta FOK se odehrál bez oficialit a společenských tanců, ale alespoň dostala hlavní slovo hudba. Původně si prý ředitel orchestru Daniel Sobotka představoval „Smetanovu síň narvanou k prasknutí“, což by odpovídalo slavnostnímu uvedení nového šéfa do funkce. Tato představa se mu tedy nevyplnila – středeční koncert proběhl před hledištěm, v němž zely díry prázdných sedadel. Atmosféra, kterou vytvořili orouškovaní a na dva sektory rozdělení příchozí, snad ale nebyla deprimující. Alespoň na výkonech to nebylo znát.
Eben Trio: Janáček je pro nás „pan Božskej“
10. srpen 2020Kousek za českými hranicemi, tak blízko od Varnsdorfu, že byste tam došli pěšky, leží městečko Seifhennersdorf. Samotným přechodem dnes projedete bez zastavení, ale hned za ním uhodí do očí čistota, úpravnost a pořádek, nenechávající na pochybách, na jaké straně hranice jste se ocitli. Seifhennersdorf, jehož obyvatelstvo po pádu železné opony kleslo na necelé čtyři tisíce, je sídlem manufaktury Bechstein. Odtud se klavíry světového renomé posílají do celého světa a zde se rozhodli ukázat mi, jakým způsobem přicházejí na svět. Na dvoře poměrně rozlehlého areálu parkuje kamion se známým logem s korunkou. Tu si přidal pan Bechstein do znaku, aby dal najevo, že jeho nástroje si objednávají korunované hlavy. K některému šťastlivci teď s největší opatrností poputuje nový nástroj, který jej velmi pravděpodobně přežije a udělá radost generacím jeho potomků.
Miroslav Sekera: Brahms v samurajské chatce
14. květen 2020Pianista Miroslav Sekera patří mezi naši špičku a jeho kariéra dokazuje, že vstřícnost a skromnost dokážou stejně, ne-li více než ostré lokty. Sešli jsme na samém začátku „doby koronavirové“. Rozhovor tak mohl proběhnout v kavárně a bez roušek, ale poté, co jako Šípková Růženka usnul koncertní a kulturní život vůbec.
Petra Matějová: Muzikant potřebuje cvičit, šichta nešichta
21. duben 2020Hráčka na kladívkový klavír Petra Matějová prožívá v důsledku koronavirové krize dosud nejintenzivnější „mateřskou“. I když se živí jako samostatně výdělečná osoba, kvůli malému zaměstnaneckému úvazku nemá nárok na podporu státu. S houževnatostí, s jakou vymýšlí aktivity pro své dva syny, lpí na pravidelném cvičení na nástroj. A co se vystupování týče, našla si svůj způsob: „zahradní“ koncerty pro sousedy.