Vlasta Reittererová
Narozena 9. ledna 1947 v Praze (roz. Pellantová, provdaná Hrušková, Benetková). Vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě KU a současně tehdejší Lidovou konzervatoř (herectví a pantomima). Prošla několika amatérskými divadelními soubory, v letech 1968–1970 byla členkou baletního souboru Krušnohorského divadla v Teplicích, po narození dcery se vrátila do Prahy a do roku 1976 působila v komparzu Divadla E. F. Buriana, kde byla 1970–1972 zaměstnána jako uklízečka. V letech 1972–83 (s několikaletým přerušením mateřskou dovolenou) referentka v tuzemském koncertním oddělení agentury Pragokoncert. Roku 1987 nastoupila na Filozofickou fakultu do dnešního Ústavu hudební vědy jako knihovnice, kde se vrátila k vystudovanému oboru a roku 1988 získala doktorát. Na FF UK zůstala do odchodu do důchodu 2002. Několik let také vyučovala historický seminář na pražské konzervatoři a působila jako externí pedagog na Masarykově univerzitě v Brně. V posledních letech se mj. věnuje překladatelství. Životní heslo? S Janem Nerudou říká: „Vším jsem byl rád.“
Vzpomínka na holocaust - Česká, nizozemská a americká komorní hudba dvou generací
20. červen 2011Dvacáté století prošlo dvěma ničivými světovými válkami. Ve druhé z nich překročilo lidmi páchané násilí všechny dosud myslitelné hranice, ze světa však tím nevymizelo. Historie je prý učitelkou života, ale školní vědomosti se z paměti vytrácejí.
Hans Pfitzner, Siegfried Wagner - Koncert pro housle h moll op. 34, Koncert pro housle
30. červen 2011
Na recenzovaném snímku jsou šťastně spojena tři skladatelská jména, která mají mnoho společného. Hans Pfitzner (1869 – 1949) je obecně znám především svou operou Palestrina z roku 1915, velkolepým dílem pohříchu málo uváděným pro interpretační náročnost...
Dějiny hudby pro každý den - data a fakta 6
11. červenec 2011Žádné ze stylových období nelze přesně ohraničit. Vývoj neprobíhal všude stejně a jeho proměny se různily i v rámci jednotlivých uměleckých druhů. V doznívajícím baroku se ve Francii vytvořil sloh jen několik desetiletí trvajícího rokoka, jehož název byl odvozen z architektury a výtvarného umění...
Dějiny hudby pro každý den - data a fakta 4
2. srpen 2011
Renesance 1503 – Michelangelo Buonarotti vytváří sochu Davida, Mikuláš Koperník získává ve Ferraře doktorát práv a teologie 1506 – objev sousoší Laokoona má obrovský vliv na...
Dějiny hudby pro každý den - data a fakta 7
16. září 2011
Pojem klasicismus je víceznačný, což ztěžuje terminologickou definici. Především má v dějinách umění a literární vědě jiný význam než v muzikologii, je také v různých jazycích...
Po publikacích věnovaných Rudolfu Firkušnému, Petru Ebenovi, Václavu Talichovi, po soupisu Dvořákovy tvorby a po vzpomínkách s Dvořákem spřáteleného příbramského dirigenta Bohumila Fidlera vychází zásluhou The Dvořák Society...
Dějiny hudby pro každý den - data a fakta 8
15. listopad 2011
Devatenáctému století vládne opera jako nejmasovější druh, vyhledávaný publikem celé Evropy. V zemích s rozvíjející se národní kulturou se opera stává součástí a nástrojem...
Jules Massenet patřil k nejplodnějším operním autorům 19. století. Jeden čas se hovořilo přímo o „massenetovské módě“ a obstál i vedle Richarda Wagnera – než díla tohoto francouzského romantika razantním nástupem začali z jevišť vytlačovat veristé...
Anglická lyrická sopranistka Kate Royal nazvala své CD „Lekce lásky“. Podobně tématicky volená dramaturgie není nic nového, koneckonců milostných písní bude pravděpodobně na světě vůbec nejvíc a nikdy se nepřestanou psát ani zpívat. Snímek otevírá...
Nejznámější dílo Torquata Tassa, epos La Gerusalemme liberata, poskytlo od svého prvního vydání roku 1575 inspiraci nesčetným skladatelům. Epizody fiktivního příběhu, odehrávajícího se během první křížové výpravy, poskytovaly napětí, milostné zápletky, intriky...