V neděli 23. května 2021 proběhl v sále olomoucké Reduty závěrečný koncert festivalu Dvořákova Olomouc. Kvůli doznívajícím protikoronavirovým opatřením se vyvrcholení 19. ročníku bohužel ještě nemohlo uskutečnit za přítomnosti posluchačů, a tak byl koncert pro diváky živě přenášen na platformách YouTube a Facebook. Olomouc měla být vůbec poprvé svědkem vystoupení proslulého amerického klavírního virtuosa Garricka Ohlssona. Ten však musel kvůli zdravotním komplikacím své vystoupení odřeknout a z provedení avizovaného Dvořákova Klavírního koncertu tak bohužel sešlo. Organizátorům festivalu se nicméně podařilo narychlo zajistit adekvátní náhradu angažováním houslisty Josefa Špačka, který do Olomouce přijel jako interpret Dvořákova Houslového koncertu. Tato skladba nicméně zazněla jako druhá v pořadí.

Situace státem nezřizovaných souborů na poli klasické hudby není v současné době vůbec jednoduchá. Mnoho prestižních hudebních těles, jejichž podstatnou část příjmů tvoří zisk z vlastní koncertní činnosti či z prodeje vstupenek, dnes doslova bojuje o přežití. Proto je obdivuhodná energie, s níž se Czech Ensemble Baroque manželů Válkových snaží zuby nehty zachovat svůj abonentní cyklus „Bacha na Mozarta!“ a přes všechna omezení zprostředkovávat posluchačům mimořádná díla barokní hudby. Czech Ensemble Baroque tyto koncerty přenesl do online prostředí a v pondělí 8. února 2021 nabídnul divákům u počítačů z prostor barokního sálu Konventu Milosrdných bratří v Brně již třetí živý přenos v této sezóně. Na programu stála tentokrát díla z poslední třetiny 17. a počátku 18. století vrcholící v závěrečném Dixit Dominus Georga Friedricha Händela.

V rámci abonentního koncertu nabídla Filharmonie Brno 23. ledna 2020 konfrontaci protestantské duchovní tvorby Johanna Sebastiana Bacha a Requiem arménského soudobého autora Tigrana Mansurjana, které zde bylo uvedeno v české premiéře za přítomnosti autora.

Nedělní zahajovací koncert jubilejního 50. ročníku hudebního festivalu Moravský podzim nabídl posluchačům koncertní provedení opery Einstein on the Beach (Einstein na pláži) tandemu amerických umělců, skladatele Philippa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Toto kultovní experimentální multimediální dílo vzniklo roku 1975 a svou premiéru zažilo o rok později ve francouzském Avignonu. Einsteinem na pláži se jeho autoři záměrně pokusili rozbít tradiční evropský koncept hudebně dramatického díla. Ve své opeře se autoři snažili vyhnout linearitě, názorným zobrazením a jakémukoli cílevědomému směřování. Vše jen volně plyne a jednotlivé části lze snadno libovolně přeházet nebo vynechat. Einstein na pláži je poskládán z živých obrazů, mezi nimiž není žádná dějová souvislost, ani posloupnost. Tyto „tableaux“, jakési Wilsonovy snové vize, se volně vztahují k různým jednotlivostem ze života a díla Alberta Einsteina. Reflektují kupříkladu Einsteinovu zálibu ve vlacích nebo důsledky jeho fyzikálních teorií (v obrazech Soudní proces a Kosmická loď) a sám Albert Einstein prochází celým dílem personifikován v osobě houslisty. Zpívaný text v opeře je složen pouze z jednoduchých číslovek a ze solmizačních slabik. Na některých místech je doplněn recitací surrealistických, často nesouvislých veršů básníka Christophera Knowlese a monologů od choreografky Lucindy Childs a herce Samuela M. Johnsona.

V neděli 1. září 2019 vystoupil orchestr Moravské filharmonie Olomouc na pódiu proslulého zlatého sálu vídeňského Musikvereinu. Koncert se uskutečnil v rámci 59. ročníku tradičního koncertního cyklu Musik der Meister (Hudba mistrů), do něhož jsou pravidelně zvány nejrůznější orchestry z Rakouska i ze zahraničí. Účinkování v jednom z nejprestižnějších hudebních stánků Evropy znamenalo pro olomoucký orchestr nevšední příležitost představit své umění vídeňskému mezinárodnímu publiku. Vystoupit ve Vídni s programem složeným ze skladeb Wolfganga Amadea Mozarta a Ludwiga van Beethovena s sebou neslo nemalé nároky na kvalitu a stylovost provedení. Podle mého názoru Moravská filharmonie se svým novým šéfdirigentem Jakubem Kleckerem těmto nárokům směle dostála.

Slavnostní inaugurační koncert nového šéfdirigenta Filharmonie Brno Dennise Russella Daviese, který  se konal v úterý 18. září ve společenském sále brněnského sokolského Stadionu, symbolicky spojoval hudbu českou a americkou. První část večera přinesla 1. symfonii c moll Zlonické zvony Antonína Dvořáka, jež byla ve druhé polovině konfrontována s minimalistickou symfonickou kompozicí Harmonielehre (Nauka o harmonii) Johna Adamse. Obě skladby dělí od svého vzniku přesně 120 let a ačkoli jejich estetika je poměrně odlišná, přece sdílejí jistý společný prvek, jímž je ujasňování si vztahu a vyhraňování se vůči dosavadní hudební tradici.

V brněnském sále Konventu Milosrdných bratří se v sobotu 20. 5. posluchačům s velkým úspěchem představilo zcela nové orchestrální těleso. Patnáctičlenný Chamber Symphony Orchestra Brno, který tvoří mladí, nadšení a talentovaní studenti brněnské konzervatoře, si pro svůj zahajovací koncert vybral poměrně překvapivý repertoár: Symfonii č. 1 „Titan“ Gustava Mahlera. Z jeviště však na diváky nehřímal mohutný symfonický orchestr „v plné palbě“, tak jak jsme u Mahlera zvyklí, nýbrž zněla komorní úprava britského skladatele Iaina Farringtona (*1977). Kvalitní a zvukově zajímavé aranžmá poskytovalo interpretům oproti originálu příležitost

Životní osudy hudebního skladatele Pavla Haase (1899–1944) představuje v závěru letošního Roku české hudby výstava Pavel Haas – Janáčkův nejnadanější žák, kterou Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea připomíná 70. výročí úmrtí této výrazné brněnské osobnosti, jež významně zasáhla do vývoje české hudby 20. století. Tvůrci výstavy zaměřili svoji pozornost nejen Haasovu tvorbu, ale i na jeho pohnutý a bolestný životní příběh.

Letošní ročník brněnského Mezinárodního hudebního festivalu Špilberk nabídl jako již tradičně pět symfonických koncertů, konaných v prostoru velkého hradního nádvoří. Ten zahajovací (14. 8.) obstarala Filharmonie Brno...

Z jistého hlediska proti sobě na koncertě, konaném dne 28. 9. v brněnském Janáčkově divadle v rámci již 43. festivalu Moravský podzim, stanuly dva krajně protichůdné subjekty...