Pavel Haas – Janáčkův nejnadanější žák

Životní osudy hudebního skladatele Pavla Haase (1899–1944) představuje v závěru letošního Roku české hudby výstava Pavel Haas – Janáčkův nejnadanější žák, kterou Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea připomíná 70. výročí úmrtí této výrazné brněnské osobnosti, jež významně zasáhla do vývoje české hudby 20. století. Tvůrci výstavy zaměřili svoji pozornost nejen Haasovu tvorbu, ale i na jeho pohnutý a bolestný životní příběh.

Pavel Haas, syn židovského obchodníka s obuví a dcery ruského úředníka paroplavební společnosti z Oděsy, vyrůstal v Brně. Zde se odehrály rovněž jeho první krůčky do světa hudby. Záliba ve hře na klavír a citlivý hudební sluch jej brzy podnítily k prvním autodidaktickým kompozičním pokusům a v době 1. světové války jej přivedly do Hudební školy Filharmonického spolku Beseda brněnská, kde získal základy hudebního vzdělání u Jana Kunce. Po vzniku Československa patřil Pavel Haas se svým bratrem Hugem, pozdějším slavným filmovým hercem, k prvním studentům nově založené brněnské konzervatoře. Zde se poprvé blíže setkal s Leošem Janáčkem, geniální skladatelskou osobností, která jej zaujala svým osobitým uměleckým i životním krédem. K Janáčkovi nalezl Pavel Haas velmi blízké osobní pouto. Spolu s ním byl mj. členem Klubu moravských skladatelů, na jehož koncertech byla premiérována řada Haasových skladeb vyznačujících se moderní, avantgardní orientací. Mezi nimi i dnes nejznámější a nejhranější Haasova skladba, II. smyčcový kvartet Z opičích hor.

Výstava o Pavlu Haasovi, foto Jan Cága, Moravské zemské muzeumNa počátku 30. let byl Pavel díky iniciativě bratra Huga přizván k natáčení několika populárních komedií (Život je pes, Mazlíček) jako skladatel filmové hudby. Výstava se nevyhýbá ani Haasovu osobnímu životu, který se často významně promítal do jeho hudebních děl. Hluboce se skladatele dotklo úmrtí jeho matky roku 1933, v následujících letech pak prožil milostný vztah s lékařkou Soňou Jakobsonovou, manželkou světově uznávaného lingvisty a literárního teoretika Romana Jakobsona. Celá tato záležitost nakonec vyústila v rozvod Jakobsonových a následný sňatek Soni a Pavla, a stala se inspirací ke kompozici opery Šarlatán s námětem čerpajícím z legend a historek o německém barokním lékaři Eisenbartovi. Toto dílo bylo na dlouhou dobu poslední Haasovou kompozicí, jež mohla veřejně zaznít. Díky židovskému původu se skladatele významně dotkly represe obyvatelstva po obsazení Československa německými vojsky roku 1938. Na rozdíl od bratra, který s rodinou včas emigroval do USA, se Pavlu Haasovi nepodařilo získat potřebná víza. Roku 1941 byl deportován do koncentračního tábora v Terezíně, kde se aktivně zapojil do kulturní činnosti, která pro tamější židovské vězně znamenala útěchu a naději na přežití v nelehkých podmínkách terezínského ghetta. Haasův život se zakončil 17. října 1944 v plynové komoře internačního tábora v Osvětimi.

Ze sbírek Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea je na výstavě prezentována řada autografů Haasových děl, mezi nimi náčrtky raných skladeb s Janáčkovými korekturami, původní skici smyčcového kvartetu Z opičích hor, skici opery Šarlatán či partitura Symfonie, jejímuž dokončení zabránila Haasova deportace do Terezína. Raritou jsou především originální party Studie pro smyčcový orchestr, z nichž se hrálo roku 1944 při provedení díla v terezínském ghettu, zaznamenaném v nacistickém filmovém snímku Vůdce daroval Židům město. Tyto party zachránil před zničením dirigent Karel Ančerl. Nechybí ani předměty osobní povahy, jež byly vesměs zapůjčeny ze soukromého vlastnictví: výběr z Haasovy korespondence, jeho vlastní kresbičky, taktovka či příruční harmonium. Návštěvníci mohou shlédnout řadu dobových fotografií a výstavu doprovází též promítaní dokumentu České televize Suita pro jeden život režiséra Rudolfa Chudoby z roku 2000.

K výstavě byl péčí Moravského zemského muzea vydán rovněž stejnojmenný katalog, jehož autorem je kurátor výstavy Ondřej Pivoda. Kniha shrnuje texty výstavy, které v celku podávají základní přehled o životě a díle skladatele Pavla Haase, doplněné o bohatou fotografickou a obrazovou dokumentaci.

Výstava je přístupná v prostorách Sálu Jana Jelínka v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu v Brně denně kromě pondělí (úterý 9 –15, středa až pátek 9–17, sobota a neděle 13–18 hod.). Výstava potrvá do 1. března 2015.

Sdílet článek:

Aktuální číslo

Nejnovější