V duchu francouzské linie letošního Pražského jara přijel zakončit festival dvěma koncerty  (3. a 4. 6.) Orchestre National du Capitole de Toulouse s uměleckým ředitelem Tuganem Sochijevem. Vlastní reflexi hostování předního francouzského symfonického tělesa předjímám konstatováním, že jsem slyšel jen koncert 4. června a že mě pořadatel posadil do 20. řady, což je pro Smetanovu síň Obecního domu dobré možná jen pro Mahlera.

Milé čtenářky, vážení čtenáři, částečná zkáza Cathédrale Notre-Dame de Paris 15. dubna šokovala jistě každého vnímavého člověka, možná vyjma tamních extremistů a teroristů. Asi není divu, že první myšlenka, jež mě den poté napadla, byla – díky bohu, že nádherné varhany nebyly zničeny. (Olivier Latry tím pádem bude i nadále prvním titulárním varhaníkem Francie.) V úterý 23. dubna uspořádala Česká filharmonie benefiční koncert ve prospěch Notre Dame. Výběr spojených pražských orchestrů zahrál Dvořákovu Stabat Mater v Rudolfinu důstojně, dirigent Tomáš Netopil udělal maximum, aby výkon nesourodého souručenství sólistů a sboristů byl co nejlepší. Hlavním poselstvím večera však bylo vyslání signálu lidí dobré vůle. Objem vybraných peněz na opravu (téměř 400 000 korun) sice bledne před miliardami světové sbírky na rekonstrukci chrámu Matky Boží, ale důležitá byla symbolika dvořákovského večera. Nemělo by zapadnout, že 20. dubna na Bílou sobotu se Václav Luks zapojil do nablýskaného charitativního večera v pařížské Invalidovně. Čech řídil Orchestre national de France a Chœur de Radio France ve sborech z Bachových Matoušových pašijí. Jistě by se mohlo říci, že jen byl v pravý čas na pravém místě, když na Velký pátek provedl celé Pašije v divadle Champs-Elysées, přesto je to zajímavá pocta a nepřímo i decentní uznání české interpretaci baroka.

23. září roku 2007 jsem prožil v rámci festivalu Struny podzimu menší hudební šok. Ačkoliv akustika Stavovského divadla je problematická, zpěv tenoristy Iana Bostridge a hra Orchestra of the Age Enlightenment mě ohromily. Živě jsem do té doby nikdy neslyšel hrát barokní hudbu tak skvostně. Od cembala vše nenápadně, leč nekompromisně řídil Harry Bicket. Letos osmapadesátiletý anglický dirigent, cembalista a varhaník proslul nejen jako jeden z nejlepších interpretů Händela, ale i coby navýsost poučený vykladač hudby Bacha, Glucka, Mozarta, Beethovena ad. Kromě několika výborných nahrávek s výše zmíněným orchestrem, znám hlavně jeho práci s jeho The English Concert a zčásti i projekty s The Academy of Ancient Music. Diskofilové mohou znát jeho nahrávky u firem Decca, EMI, harmonia mundi, Chandos.

Milí čtenáři, podle žebříčku hodnocení globální poradenské firmy Mercer je Praha v kvalitě žití na 69. místě z 231 měst. Na prvním místě je Vídeň, dobře se umístily třeba Curych, Mnichov, Frankfurt, Ženeva, Basilej. (Žebříček však poněkud relativizuje, že izraelský Tel Aviv nebyl pro průzkumníky hoden pozornosti…) Co se týká kultury a hudby zvlášť, odstup od první desítky by určitě nebyl tak drtivý, dokonce mám pocit, že se kvalita rok od roku pomalu zlepšuje. Velmi se snaží pražské orchestry, naději ve stoupající progres a změnu budí nový šéf opery Národního divadla i Státní opery Per Boye Hansen, i když vhodnější by možná bylo, kdyby se stal rovnou generálním ředitelem našeho prvního divadla. K nové fázi života směřují dva největší festivaly – Dvořákova Praha a Pražské jaro.

PKF – Prague Philharmonia ráda vybočuje ze zaběhaného českého hudební žití. Dělá to ve výběru soudobé hudby, dramaturgie, interpretů a občas i dirigentů. V neděli 14. dubna tomu ve Dvořákově síni pražského Rudolfina nebylo jinak. Pozvala si totiž amerického dirigenta a také tvůrce hudby k docela známým hollywoodským filmům (například Válka Roseových, Doba ledová) Davida Newmana. (Je možné, že program měl i kvůli tomu silnou americkou notu.)  Jeho zaměření by mohlo připomínat Leonarda Bernsteina, jenže bez jeho dirigentského charismatu, skladatelské geniality a osobní výjimečnosti.

Pod hlavičkou „Romantické večery v Rudolfinu“ se odehrál 13. dubna 2019 v Sukově síni neobyčejně zajímavý písňový recitál, jenž řadím v této sezoně mezi nejlepší. Předesílám, že v pozadí stála agentura ArteVisio, jež dle internetu zastupuje například Iva Kahánka, který je spiritus agens  tohoto komorního cyklu,  Belfiato Quintet, Cappelu Marianu a dokonce asi nějak i Pavel Haas Quartet. Koncert, stejně jako i další Romantické večery, podpořil pražský magistrát. Navenek to dokonce vypadalo, jakoby byla do konání koncertu vtažena Česká filharmonie (viz tisk vstupenek). Tolik technické informace.

Letní slavnosti staré hudby (LSSH) budou slavit od 11. července do 6. srpna 2019 dvacetiny. K narozeninám si nadělily sedm hlavních dárků plus bonus (www.letnislavnosti.cz). „Dvacet let je bezesporu krásný věk. Festival už není žádný ‚puberťák‘, je to dospělý jedinec s vlastními názory, vizemi, s přesvědčením. Je však zároveň otevřen novým podnětům, přijímá výzvy a především je plný energie. A právě takový festival jsme letos připravili,“ říká o letošním ročníku ředitelka festivalu Josefína Matyášová.

Informace o nové sezoně Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK přebilo na tiskové konferenci  oznámení, že po pětileté epoše Pietariho Inkinena jej vystřídá v roli šéfdirigenta od sezony 2020/2021 Tomáš Brauner. FOK se tedy vrátí ke spojení český orchestr – český šéfdirigent, čímž se stane mezi českou symfonickou elitou bílou vránou. Jestli vytáhl FOK z balíčku žolíka, ukáže čas. Sice by si mohl čtenář pomyslet, že chtěl-li mít v čele mladou tvář,  jestli to není z nouze ctnost, když není volný ani Jakub Hrůša, ani Tomáš Netopil, ani Tomáš Hanus, ani… Jenže svoji erudici, talent, flexibilitu a intelekt ukázal jednačtyřicetiletý dirigent mnohokrát u několika domácích i zahraničních orchestrů. Jen je otázkou, jestli dokáže přesvědčit k hostování podobně zářivé sólisty jako stávající finský šéfdirigent. Každopádně jestli FOK je ze svého rozhodnutí nadšen, zklamána je asi Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, kde začal vloni působit v roli šéfdirigenta. (Bylo by zajímavé  zjistit, jestli v době nástupu už věděl, že bude moravský orchestr vést jen dva roky.) Kdo chce vědět, jaké měl názory před rokem, odkazuji na rozhovor z loňského listopadu.