
Luboš Stehlík
Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.
V srpnové Harmonii se můžete vzdělat poutavou studií Čtyři roky, které změnily Evropu. Přihlásili jsme jí ke vzpomínce stého výročí začátku 1. světové války, jež vždy bohužel stála ve stínu druhé světové tragédie. Výročí po svém připomněly mnohá města a kraje (přehledný seznam najdete na adrese www.velkavalka.cz); v Praze mě zaujaly dva projekty. Národní muzeum láká do 7. září k návštěvě velmi dobře připravené a zajímavě koncipované výstavy První světová válka – prolog k 20. století. Pozitivně se k výročí postavil Spolek výtvarných umělců Mánes...
Když odhlédnu od soukromých těles typu Český národní symfonický orchestr, jsou všechny symfonické orchestry veřejnoprávní, neboť podpora státu, kraje či města je zásadní položkou jejich rozpočtu. U Symfonického orchestru Českého rozhlasu je tomu podobně a přece jinak. Drtivá část jeho rozpočtu má veřejnoprávní charakter, nicméně se státem přímo nesouvisí. Platí si jej částí povinného koncesionářského poplatku téměř každý občan České republiky. Hlavní posláním jednoho z nejstarších tuzemských těles je tedy služba...
Vždy ve mně vyklíčí naděje v budoucnost klasické hudby, když slyším mladé, nadšené hudebníky. Je pak jedno, jestli je to Concertino Praga, koncerty konzervatoře nebo hudebního gymnázia, edukativní koncerty některých orchestrů… Speciálním příběhem jsou návštěvy zahraničních mladých orchestrů a sborů, většinou amerických a britských. Často se tak děje v létě, v čase školních či akademických prázdnin. Během května, června a července 2014 přijely do Prahy desítky mladých hudebníků ze Spojených Států a Velké Británie...
Jana Vonášková-Nováková a její Brahms
17. červenec 2014Mediálně nenápadná, hudebnice v domácnosti, přesto dle mého mínění nejvýraznější česká houslistka současnosti. Jana Vonášková-Nováková mě vždy dokáže překvapit. Poprvé to bylo na soutěži Talent roku, podruhé na Pražském jaru, potřetí svým silným vkladem do úspěchů Smetanova tria; největším překvapením je však pro mě její nejzávažnější nahrávací projekt – houslové sonáty Johannese Brahmse. I když proč, když někdejší brahmsovský komplet Smetanova tria byl po všech stránkách mimořádný! Pochopil-li jsem to správně, projekt...
Nadpozemský Brahms vystřídal hudbu v podpalubí
27. červen 2014Josef Špaček o vedení, pohybu, orchestru a rezidentuře
27. červen 2014Josef Špaček (1986) je špičkovým orchestrálním hráčem a každé jeho sólo je čiré potěšení, je výborným sólistou s mezinárodním přesahem, mimořádným komorním partnerem a troufám si prorokovat, že bude jednou žádaným učitelem. Ještě před pěti lety věděli jen odborníci, že v USA studuje na Juilliard School u Itzhaka Perlmana mimořádně talentovaný mladík z hudební rodiny, který předtím skvěle prošel školením na Curtis Institute of Music ve Philadelphii (Kalafian, Laredo, Shmuel Askhenasi). Když začal v 25 letech hrát u prvního pultu...
Kantáta Antonína Dvořáka Svatební košile jsou nejlepším dílem na námět Karla Jaromíra Erbena, dokonce podle mě jeho nejlepší kantátou vůbec. Zařazení 69. opusu na program Pražského jara bylo jedním z nejlepších rozhodnutí 69. ročníku. Šance na referenční prezentaci však bohužel nebyla využita v plné míře. Absolutorium si zaslouží dva umělci – dirigent Jakub Hrůša za pečlivé nastudování partitury a silný emocionální vklad, v němž bylo cítit silné osobní zaujetí nejen pro Dvořáka, ale i Erbena. Totéž platí i pro výkon Ivana Kusnjera. Dvořák...
„Nová nahrávka Dvořák Complete Symphonies & Concertos České filharmonie a Jiřího Bělohlávka vychází v České republice 20. června. Dvořákovský komplet vydává Decca Classics po více než padesáti letech… Cena šestidílné sady CD činí 1 249 Kč. K dispozici bude také na internetu (download, streaming). Čeští filharmonikové budou dvořákovský komplet propagovat během letních evropských hudebních festivalů; mj. na londýnském BBC PROMS a doma v září na Mezinárodním hudebním festivalu Dvořákova Praha. Po více než padesáti...
Velectění čtenáři, během dvaceti let jsem několikrát věnoval editorial českým houslistům. V červenci 2014 se k tomuto tématu vracím kvůli mladíkovi na obálce, Josefu Špačkovi, jenž patří do desítky nejlepších domácích virtuosů. Mnozí ctitelé houslí jej dokonce staví nejvýše. Žebříčky a bodování jsou vždy ošidné, nicméně on již určitě je na úrovni, kdy jeho hra musí být porovnávána se zahraniční generační konkurencí. Skvělé zázemí nejlepšího českého orchestru přináší výhodu ekonomické jistoty, sólové možnosti, jaké jeho kolegové u nás nemají, zároveň je však i potenciální slabinou. Intenzivní a velkorysé budování dráhy virtuosa v zahraničí je tím nutně determinováno.