Luboš Stehlík

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života  jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.

Dvě ninfy

5. srpen 2022
Dvě ninfy

Festival Letní slavnosti staré hudby hostil od roku 2000 řadu špičkových pěvců, mimo jiné Mariu Skibu, Veronique Gens, dvakrát Philippa Jarousského a opakovaně Hanu Blažíkovou. K nim se pokusila 4. srpna 2022 přiřadit italská sopranistka Roberta Mameli. Partnerem jí byl soubor Collegium Marianum, jenž vede Jana Semerádová.

Et tu, Brute?

5. srpen 2022
Et tu, Brute?

Doba covidová a válečná jako by byla pohromou pro printová média úzce napojená na klasickou hudbu. V roce 2021 zbankrotovaly renomované Hudební rozhledy, v červnu 2022 skončil neméně respektovaný Týdeník Rozhlas. Jestliže HRo neunesly ekonomické důsledky pandemie, TR, ač měl za sebou Radioservis a mohutný kolos Českého rozhlasu, stal se přítěží, apendixem, který zřizovatel odřízl a operaci zdařile zdůvodnil.

Eurovizi ovládl český houslista

24. červenec 2022
Eurovizi ovládl český houslista

Desítky let poslouchám od vážených hudebníků a vážených novinářů fráze o české houslové, smyčcové, dechové, klavírní škole, dokonce někteří vážně hovoří o české dirigentské škole. Nikdo mi ale ještě nevysvětlil, čím přesně je, čím se vyznačuje, jaké jsou její atributy. Jistě – zmiňuje se ona až mýtická česká zpěvnost, ale neřekl bych, že by například Gautier Capuçon hrál méně zpěvně nežli Jiří Bárta či Tomáš Jamník. Jistě by se dal na konkrétních příkladech analyzovat odlišný cit pro interpretační specifika například hudby Dvořáka nebo Martinů, konstatovat, že národní zvuk České filharmonie je v určitých vrstvách jiný než mezinárodní Berlínské filharmonie. (Dlužno dodat, že u orchestrů je to relativní, protože hlavním hybatelem všeho je dirigent.)

Harmonie 7-8/2022

13. červenec 2022
Harmonie 7-8/2022

Chvála člověčenství. „Duševní pochopení je jako zelená svěžest větví a listí stromu. Vůle je jako květy na stromě; mysl jako první rašící plod. Rozum pak jako plod v plné zralosti; cit je však současně jako výška i šíře tohoto stromu.“ „Všechno, co stvořil Bůh, bylo zdokonaleno v lásce, pokoře a míru. Lidské bytosti by si proto měly vážit lásky, využívat pokory a rozumět míru.“ (Hildegarda z Bingenu, 1098–1179). Velemilí čtenáři a příznivci Harmonie, předem vyznávám, že tento editorial je mimořádný, podobně jako je výjimečný obsah časopisu. V 90. letech jsem se pokusil jednou propojit dvě vydání Harmonie. Výsledek optimální nebyl, nicméně to není hlavní důvod, proč jsem se pokusil o reparát. Hlavní příčina je sice profesní, ale zároveň velmi osobní. Moje poslání v Harmonii je protkané životy mnoha hudebních osobností, odborných a obchodních partnerů a samozřejmě novinářů a publicistů a mých redaktorů a redaktorek. S většinou jsem měl a mám velmi kolegiální, ba někdy přátelské vztahy. U některých lidí se naše životní silokřivky neprotnuly, někdy byly doslova disharmonické. Leckdy stála vina na mé straně, protože „lidé musí spolu mluvit, mají -li se domluvit“. (Antoine de Saint Exupéry, 1900–1944).

Červnový TIP Harmonie: Po stopách skladatelů 20. století s Josefem Špačkem a Tomášem Jamníkem

Je vzácné, když recenzent po boji dobude vrcholu a zjistí, že je natolik spokojen, že nemá co „kritizovat“. A to ani program, ani interpretaci, ani režii, ani design, natož pak produkci, která též zaslouží eminenc. Do posledního detailu promyšlený projekt Josefa Špačka a Tomáše Jamníka je nekompromisní, ale zároveň poslechově vstřícný. Jenže posluchač musí v sobě vzbudit emoční empatii. Je to tedy deska, která vylučuje pasivitu.

Doležalovo kvarteto jde vždy svou cestou

Není mnoho špičkových smyčcových kvartet, které se narodily v roce 1972. Doležalovo kvarteto patří nesporně k tuzemské elitě. K virtuálnímu mikrofonu jsem pozval primária Václava Dvořáka. 

Harmonie 6/2022

30. květen 2022
Harmonie 6/2022

Dona nobis pacem. Dej nám pokoj, dej nám mír bylo nejčastějším zvoláním velkopáteční křížové cesty poutníků v římském Koloseu za účasti papeže Františka. Nejsa katolík, musím přiznat, že na mě tato symbolická pouť se 14 zastaveními zapůsobila. Měl jsem v sobě ale i velkou hořkost při vědomí, že v době celosvětových proseb o pokoj při každém zastavení umírali na Ukrajině lidé. Nejsem schopen pochopit obludnost duševní schizofrenie diktátora a někdejšího bolševika Putina, který se sice křižuje, líbá ikony při pravoslavné velikonoční mši v katedrále Krista Spasitele a děkuje za zprostředkování Boží milosti svému sluhovi Kirillovi, ale milost velikonočního mlčení zbraní Ukrajině odepřel. (Škoda, že katolická církev včetně své hlavy dosud veřejně neoznačila Rusko jako okupanta a viníka války na Ukrajině.)

Výjimečné orchestry výjimečného města

Jestli na vás působí titulek jako nepatřičná hyperbola, tak splnil svůj účel, protože jste se rozhodli glosu číst a snad i dočíst. Nicméně jde jen o parafrázi výroku ředitele Symfonického orchestru hlavního města FOK, jenž na setkání s novináři mluvil se suchým humorem sobě vlastním o výjimečném orchestru výjimečného města. Může se to někomu nelíbit, ale skutečností je, že v Praze jsou v tuto chvíli nejlepší sály, nejvíc peněz, nejvíc sponzorů a nejvíc potenciálních recipientů klasické hudby. A také nejvíc velkých orchestrů.

Den vítězů

23. květen 2022
Den vítězů

V sobotu 21. května představil festival Pražské jaro veřejnosti nejen někdejší vítěze své interpretační soutěže, ale vítěze a laureáty dalších konkursů. Dopoledne hrálo v sále Economia Trio Bohémo (Matouš Pěruška, Kristýna Vocetková, Jan Vojtek) hudbu Josefa Suka, Bohuslava Martinů a Ástora Piazzolly, podvečer v Anežském klášteru patřil hobojistovi Martinu Daňkovi a jeho skupince hudebních přátel a den vyvrcholil recitálem Arete String Quartetu ve Dvořákově síni Rudolfina. Trio Bohémo vzniklo v roce 2019, výrazně uspělo na zajímavých soutěžích, od roku 2020 sbíralo zkušenosti projektu European Chamber Music Academy. Bohužel mě minulo…

Vltavská pagoda

18. květen 2022
Vltavská pagoda

Je jedno paradigmatické pražské kulturní téma, které vždy spojovalo lidi různého politického vyznání – potřeba nového hudebního stánku pro klasickou hudbu. Disputace na téma sálu a jeho umístění se ale vedou už třicet let. Po svém to viděli a vidí Havel, Klaus (současný český prezident nespíš žádný odborný názor nemá), ódesáci, topkaři, piráti, starostové, anonisté, okamurovci, hudebníci, výtvarníci, architekti, úředníci magistrátu a dotčeného pražského obvodu i ochránci přírody. Nakonec se kupodivu Spolek pro výstavbu nového sálu s politiky domluvil a vznikla shoda nad lokalitou v Holešovicích, místě, ke nejvíce upoutává oči lidí nádherná budova bývalých Elektrických podniků a nevábná stanice metra Vltavská. Mravenčí práce pokračovala, a i když byla pozastavena pandemií, nakonec byl ohlášen konec první části běhu za novým stánkem hudby, jemuž bylo (bůhvíkým) dáno jméno Vltavská filharmonie (VF).

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.