Již dvacet pět let obohacuje hudební život Vysočiny Mezinárodní festival Petra Dvorského. Koncerty konané v zámecké zahradě „moravského Versailles“, zámku Jaroměřice nad Rokytnou, ale také nedalekých Dalešicích či Valči u Hrotovic pravidelně nabízejí výběr z rozmanitého repertoáru klasické či populární hudby. Výjimečnost letošního ročníku však spočívá v uvedení opery Františka Antonína Míči L’origine di Jaromeriz in Moravia (O původu Jaroměřic na Moravě) na autentickém místě, kde zazněla v češtině poprvé v roce 1730 a novodobě jako celek až v pondělí 14. srpna 2023.

Hudební festival Znojmo, jenž se v jihomoravském městě koná již 19. rokem, si pro letošní stagionu vytyčil vskutku velkolepý cíl – představit veřejnosti ve scénickém nastudování „znojemskou“ gratulační serenatu Harmonie Planet (La concordia de’ pianeti) Antonia Caldary. Dílo věnované císařovně Alžbětě Kristýně, choti císaře Karla VI., které v jihomoravském městě zaznělo po 300 letech, dalece přesahuje svým provedením hranice zdánlivé provinčnosti.

Když se v dnešní době řekne citera, většina lidí si představuje hudební nástroj s archaickým vzhledem, obvykle umístěný na stěně jako dekorace. Přitom je to poměrně moderní nástroj, který má své důležité místo v naší národní historii a je spojen s mnohými společenskými změnami odehrávajícími se zejména během posledního sta let. O tomto fenoménu jsme hovořili s dlouholetým sběratelem, propagátorem a znalcem citery v České republice Janem Folprechtem (*1945).

Letní festivalovou scénou v Olomouci letos opět rezonuje barokní a klasicistní hudba, a to hned v rámci dvou paralelně probíhajících slavností. Bohatý pořad s vůní dalekých cest po různých kontinentech nabízejí již podeváté Olomoucké barokní slavnosti, v jejichž avizovaném programu si na své přijdou jak příznivci instrumentální, tak vokální hudby.

Ani v létě hudebníci nezaháleli a pracovali na sebezdokonalování v rámci letních hudebních škol a masterclass. V České republice bylo během prázdnin takových příležitostí hned několik: největší koncentrace se zdála být na Moravě, kde se každoročně otevírají dílny zaměřující se především na starou hudbu, ovšem ani Čechy nejsou příliš pozadu. Nově vznikající destinací otevřenou zájemcům o barokní hudbu je Plzeň. Zde již druhým rokem vzniká projekt, který je ve srovnání s podobnými mistrovskými kurzy ojedinělý – kloubí se v něm princip vokálně-instrumentálního masterclass zaměřeného na jedno konkrétní dílo a následné propojení s krátkou, benefičně pojatou koncertní šňůrou.

V měsíci květnu zmítá českým hudebním světem největší český festival klasické hudby Pražské jaro, jehož nedomyslitelnou součástí je také každoročně mezinárodní interpretační soutěž. Mezi mladými umělci z celého světa se na vysokých příčkách často umisťují také čeští hudebníci. Ovšem Pražské jaro není jedinou jarní mezinárodní soutěží. Poměrně mladým paralelně probíhajícím „bitevním polem“ je soutěž historicky poučené interpretace La Stravaganza v rumunském městě Kluž, která zatím není mezi českými umělci příliš známá. Je tedy radostnou zprávou, že první místo tam před několika dny vybojoval český reprezentant, nadějný mladý cembalista Jiří Havrlant.

Letos se již po 23. rozezněly olomoucké chrámy v rámci Podzimního festivalu duchovní hudby. Pořadatelé sestavili program z duchovních skladeb nejrůznějších stylových období. Na své si přišli jak milovníci staré hudby, tak hudby klasické i romantické, ba co víc velkou pochvalu si zaslouží zařazení jazzového koncertu do v zásadě konzervativního programu. Pro festival je to jistě krok kupředu.