Za necelý týden se Smetanova síň Obecního domu rozezní cyklem symfonických básní Má vlast a zahájí se tak 77. ročník festivalu Pražské jaro. Bude to mimořádná událost, jak po stránce hudební, tak lidské. V orchestru West-Eastern Divan Orchestra totiž bok po boku hrají hudebníci z Izraele, Palestiny a dalších arabských zemí. Idea „vlasti“ tak v tomto kontextu nabývá dalšího rozměru a aktuální světové dění tuto symboliku ještě umocňuje. Závěrečný koncert bude patřit Vídeňským filharmonikům v čele s Andrisem Nelsonsem, kteří na přání festivalu zařadili Dvořákovu Šestou symfonii.
Rezidenčním umělcem bude violoncellista Gautier Capuçon, který vystoupí na třech koncertech – v sólovém recitálu, komorním koncertu a za doprovodu City of Birmingham Symphony Orchestra pod taktovkou šéfdirigentky Mirgy Gražinytė-Tyly.
Významná pozornost bude věnována jubileu belgicko-francouzského romantika Césara Francka. Jeho monumentální symfonická báseň Psyché zazní v podání České filharmonie a Petra Altrichtera. Franckovu komorní hudbu uvede Gautier Capuçon, jeho písňovou tvorbu přednese Markéta Cukrová. Symfonie d moll pak zazní v podání francouzského orchestru dobových nástrojů Les Siècles pod vedením jeho šéfdirigenta a zakladatele Françoise-Xaviera Rotha. Český debut tohoto dirigenta zastihne také v čele německého Gürzenich-Orchester Köln.
Jedinečný projekt Prague Offspring pak nabídne nejaktuálnější soudobou hudbu – premiéry českých skladatelů uvede přední ansámbl Klangforum Wien.
Daniela Barenboima zastoupí Thomas Guggeis
Legendární dirigent a klavírista Daniel Barenboim nebude moci ze zdravotních důvodů zahájit letošní festival Pražské jaro. Na Barenboimovo přání stane v čele orchestru West-Eastern Divan Orchestra osmadvacetiletý dirigent Thomas Guggeis, aby společně provedli erbovní dílo festivalu, Mou vlast Bedřicha Smetany. „Hluboce mě mrzí, že musím odříct zahájení Pražského jara,“ říká Daniel Barenboim, jenž musel být hospitalizován se zánětlivým onemocněním cév. „Velmi jsem se na tyto koncerty těšil. Tentokrát však musím upřednostnit své zdraví. Jsem velmi vděčný, že mne Thomas Guggeis na těchto koncertech pohotově zastoupí. Má vlast je velice působivé, hluboké a dojemné dílo. Jsem šťastný, že právě v této době jej může náš orchestr v rámci turné, které vyvrcholí zahájením Pražského jara, uvést v celé řadě evropských metropolí. Pojmy ‚vlast‘ a ‚domov‘ jsou pro náš orchestr významnými, neboť stále nemáme svou vlast a domov,“ uvádí Barenboim na adresu West-Eastern Divan Orchestra, v němž bok po boku hrají mladí izraelští a arabští hudebníci. Orchestr je pravidelným hostem slavných festivalů v Salcburku, Lucernu a londýnských BBC Proms, hrál také před papežem Benediktem XIV. nebo v sídle OSN. Thomas Guggeis po Barenboimovi přebírá celé turné po evropských metropolích, Má vlast tak bude uvedena v Paříži, Miláně, Mnichově, Bruselu a Lucemburku, vše vyvrcholí právě zahájením Pražského jara.
„Přejeme panu dirigentu Barenboimovi brzké uzdravení. Je nám pochopitelně líto, že jej letos na Pražském jaru neuvidíme. Naprosto však důvěřujeme Barenboimově volbě a sdílíme naděje, které vkládá do mladého Thomase Guggeise. S velkým zájmem se těšíme na jeho pojetí Mé vlasti. Mimochodem, Jakubovi Hrůšovi bylo rovněž dvacet osm let, když v roce 2010 zahajoval Pražské jaro,“ říká ředitel festivalu Roman Bělor.
Vltavská filharmonie se představuje
Ředitel festivalu Roman Bělor upozorňuje také na událost, která sice s programem letošního Pražského jara nesouvisí přímo, ale zásadním způsobem ovlivní jeho rozkvět v následujících desetiletích. „V minulých dnech totiž skončilo v Praze finále jedné z nejvýznamnějších světových architektonických soutěží těchto let. Je naší velkou radostí, že tato soutěž určí podobu nového kulturního centra v Praze, jehož středobodem bude špičkový moderní koncertní sál. Pro Pražské jaro je poctou, že budou výsledky soutěže vyhlášeny a vítězný návrh Vltavské filharmonie představen v rámci festivalu ve dnech 17. a 18. května. Ambice vedení našeho hlavního města postavit po více než sto letech nový kulturní stánek světového významu dokládá, že Praha chce být silnou hudební metropolí i v 21. století,“ zdůrazňuje Roman Bělor.
Koncert pro Ukrajinu
Festival Pražské jaro do programu nově zařadil mimořádný koncert na počest Ukrajiny. Kyjevští sólisté, kteří patří mezi přední ukrajinská hudební tělesa, vystoupí 2. června v kostele sv. Šimona a Judy. „Hudební svět je již z podstaty svého univerzálního jazyka přirozeně kosmopolitní. Proto je klíčem k angažmá uměleckých osobností i těles jejich mistrovství, nikoliv národnost či státní příslušnost. Výjimkou může být situace, kdy chceme umělcům konkrétního národa či země vyjádřit solidaritu v tíživé situaci. To je také důvodem, proč do programu mimořádně zařazujeme koncert komorního orchestru Kyjevští sólisté. Všichni si uvědomujeme smutnou pravdivost aktualizované podoby hesla z období občanské války ve Španělsku – U Kyjeva se bojuje za Prahu!“ přibližuje ředitel festivalu Roman Bělor.
„Koncert festivalovému publiku nabídne široký a reprezentativní výběr z ukrajinské hudby doplněný o hudbu italského klasika Nina Roty, známého především jako autora filmové hudby, a ukázku z rané tvorby Felixe Mendelssohna-Bartholdyho,“ uvádí dramaturg Pražského jara Josef Třeštík. Večer zahájí Symfonie C dur Mozartova současníka Maksima Berezovského, který byl na studiích v Boloni spolužákem Josefa Myslivečka. Posluchačům se představí také tvorba ukrajinských autorů v čele s Valentynem Sylvestrovem. „Současník Arvo Pärta a Alfreda Schnittkeho prožil celý život v rodném Kyjevě a až na začátku probíhající války se po dramatické cestě odebral do Berlína,“ dodává Třeštík.
Kyjevští sólisté na program zařadili také lidovou píseň Plyne kača (Pluje kachna), která v dnešních dnech v sobě nese značnou symboliku. „V jejím textu se mladý muž loučí se svou matkou a odchází do války. Píseň zazněla v lednu 2014 na kyjevském Náměstí Nezávislosti (Majdan) na veřejném pohřbu Michaila Žyznevského, který se stal v pořadí druhou obětí tzv. Revoluce důstojnosti známé rovněž jako Euromajdan (2013). Od té doby je tato píseň neoficiální hymnou boje Ukrajinců za svobodu a plní funkci rekviem za padlé, ať už v Kyjevě na Náměstí Nezávislosti, na Donbase, nebo nyní na rusko-ukrajinských válečných frontách,“ upřesňuje muzikolog a ukrajinista Petr Kalina.
Mladí hudebníci z celého světa
Mezi 6. a 14. květnem do Prahy přijede na sto mladých hudebníků z celého světa, aby se účastnili 73. ročníku Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro, která se uskuteční v oborech fagot a klarinet. Jedná se o přesunutou soutěž, která se v roce 2020 z důvodu celosvětové pandemie nemohla konat.
„Všem přijatým do soutěže v roce 2020 bylo umožněno, aby se rozhodli, zda trvá jejich zájem zúčastnit se klání i v roce 2022,“ říká tajemník soutěže Michal Vencl. Podmínkou bylo opětovné potvrzení jejich účasti. Ve fagotové soutěži bylo původně celkem 50 přijatých, v klarinetové pak 48. Svou účast znovu potvrdilo 40 fagotistů a 36 klarinetistů. „Z důvodu vysokého počtu zájemců se soutěžní komise rozhodla, že na uvolněná místa již nebude uspořádáno dodatečné výběrové předkolo,“ upřesňuje Vencl.
Program soutěže je sestaven tak, aby mladí hudebníci mohli prokázat skutečnou šíři svých talentů. Pro jednotlivá kola musejí nastudovat repertoár od baroka až po současnou skladbu napsanou přímo pro soutěž Pražského jara – ta je povinná v druhém kole soutěže. Petr Wajsar je autorem skladby pro fagot nazvané Mono-poly, skladatel Jan Dušek na objednávku soutěže pro klarinetisty zkomponoval dílo s poetickým názvem Unsent Letter (Neodeslaný dopis). Všechna kola jsou otevřena veřejnosti a vstupenky jsou již v prodeji. Druhá kola a finále soutěže budou vysílána živě prostřednictvím YouTube kanálu Pražského jara do celého světa.
Finálová kola se uskuteční 13. a 14. května ve Dvořákově síni Rudolfina. Fagotisté vystoupí za doprovodu Haydn Ensemble pod vedením Martina Petráka, klarinetisty doprovodí PKF – Prague Philharmonia pod taktovkou Chuheie Iwasakiho. Výsledky obou oborů budou vyhlášeny po finálových koncertech ve Dvořákově síni Rudolfina, a to po skončení finálových kol a poradě poroty.
