Filharmonie Bohuslava Martinů připravuje večer, který propojí orchestrální suitu z opery Richarda Strausse, koncertantní skladbu Nina Roty pro kontrabas a orchestr a Symfonii č. 7 A dur Ludwiga van Beethovena. Orchestr bude řídit Robert Kružík, jako sólista vystoupí slovenský kontrabasista Roman Patkoló.
Večer otevře suita z opery Růžový kavalír Richarda Strausse. Orchestrální výběr, sestavený skladatelem v závěru jeho života, shrnuje hlavní hudební motivy opery z roku 1911 do samostatného symfonického tvaru.
Jádrem programu bude Divertimento Concertante pro kontrabas a orchestr skladatele Nina Roty z roku 1971. Italský skladatel, který ma na kontě hudbu ke 150 filmům, napsal dílo pro kontrabasistu Franca Petracchiho. Čtyřvětá skladba klade na sólistu výrazné technické nároky a představuje kontrabas jako plnohodnotný sólový nástroj. Rota využívá zpěvnost ve vyšších polohách, rychlé běhy i rytmickou pohyblivost. Stylově se skladba pohybuje mezi neoklasickou přehledností a melodickou invencí.
Rota složil celkem 150 filmových partitur, mezi nimi hudbu k výrazným klasikám, jako jsou La dolce vita (1960), Klauni (1970), Amarcord (1973) nebo Casanova Federica Felliniho (1976) režiséra Federica Felliniho, dále Gepard (1963) Luchina Viscontiho, Giulietta a duchové (1965) a také Kmotr (1972) Francise Coppoly oceněný cenou Grammy i Zlatým glóbusem a posléze i Oscarem za nejlepší filmovou hudbu za part k pokračování Kmotra.
Sólista večera Roman Patkoló se dlouhodobě věnuje sólové kontrabasové literatuře i komorní hudbě. Spolupracoval s předními evropskými orchestry. V roce 2004 zvítězil v konkurzu na post sólového kontrabasisty London Symphony Orchestra, od roku 2005 působí v orchestru Opernhaus Zürich jako zástupce sólového kontrabasisty. Ve stejném orchestru se potkává s českým hobojistou Martinem Daňkem. Vedle koncertní činnosti se Patkoló věnuje také pedagogice; vyučoval na Hochschule für Musik und Theater v Mnichově a v současnosti působí jako docent na Hudební akademii v Basileji.
Program uzavře Symfonie č. 7 A dur Ludwiga van Beethovena, napsaná v letech 1811–1812. Dílo je charakteristické výraznou rytmickou energií, která prostupuje všemi větami, od úvodní introdukce přes druhou větu Allegretto s pravidelně pulzujícím motivem až po závěrečné finále.
