Britský dirigent John Eliot Gardiner, jehož vystoupení patří mezi vrcholy letošní sezony, provede při svém návratu k České filharmonii tři české skladby ze tří století. Pátou symfonii Leopolda Koželuha z osmdesátých let 18. století a sto let mladší Pátou symfonii Antonína Dvořáka doplní Fantasie g moll pro housle a orchestr, kterou Josef Suk napsal zkraje 20. století. V ní se jako sólista představí houslový virtuos a koncertní mistr České filharmonie Jan Mráček. Koncerty se konají ve Dvořákově síni Rudolfina od 1. do 3. února 2023 vždy od 19.30 hodin.
„Stejně jako při svých minulých návštěvách bych rád potvrdil nejen svůj blízký vztah k české hudbě, ale také svoje přesvědčení o jejím pevném místě v dějinách světové hudby. Po uvedení skvělé Voříškovy Symfonie D dur se tentokrát s kolegy z České filharmonie chystáme zahrát vynikající Symfonii g moll Leopolda Koželuha, která vznikala v těsném časovém sousedství Mozartovy ‚Pražské‘. Dílo je výjimečné nejen zasazením do mollové tóniny, ale také svým formálním a tematickým mistrovstvím, díky nimž se podle mého názoru řadí mezi vrcholné symfonické skladby klasicistního období,“ vysvětluje John Eliot Gardiner, který Českou filharmonii naposledy řídil na konci listopadu 2020. Tehdy se ovšem koncert, při němž zazněla i zmíněná symfonie Jana Václava Huga Voříška z roku 1821, uskutečnil z důvodu pandemických opatření bez publika v sále.
Leopold Koželuh patřil na konci 18. století mezi nejvýznamnější osobnosti vídeňského hudebního světa. Po Mozartově smrti se i přes protesty Salieriho stal dvorním skladatelem a komorním kapelníkem. Šest let také vyučoval hře na klavír Marii Luisu, nejstarší dceru císaře Františka II. a pozdější Napoleonovu manželku. Z pera Leopolda Koželuha se dochovalo na 250 skladeb, mezi nimi tři desítky symfonií, z nichž Česká filharmonie zatím uvedla pouze jednu. V roce 1936 zazněla pod taktovkou Františka Stupky Symfonie C dur. Nyní uváděnou Symfonii g moll zahrál v roce 2005 ve Dvořákově síni Rudolfina Český komorní orchestr za řízení Ondřeje Kukala, který ji už v roce 1993 nahrál s dalšími dvěma Koželuhovými symfoniemi s Jihočeským komorním orchestrem.
Na rozdíl od Koželuhových skladeb patří Dvořákovy symfonie ke zjevným repertoárovým stálicím České filharmonie. Jeho Pátou symfonii první český orchestr hrál více než stokrát. Silný vztah ke Dvořákovu dílu má i John Eliot Gardiner. „Antonín Dvořák patří k mým celoživotním láskám a vážím si možnosti provést tentokrát jeho přelomovou Pátou symfonii, jíž se přihlásil k hlavnímu symfonickému proudu své doby,“ říká Gardiner. „Dvořák ji napsal za necelých šest týdnů a jako by se v ní potkávalo nadšení jeho raných skladeb s mistrovstvím Dvořákovy vrcholné tvorby. Slyšíme tu Dvořáka mladistvého, nadšeného, plného života a touhy po hudebním objevování a zároveň už ve způsobu kompozice a jejím zpracování pozorujeme hotového mistra. Z čistě hudebního hlediska i z pohledu Dvořákova života je pro mne Pátá symfonie dílem zcela jedinečným a doufám, že se nám spolu s filharmoniky podaří tento výjimečný hudební zážitek z ní zprostředkovat i posluchačům.“ Mezi oběma pátými symfoniemi, Koželuhovou a Dvořákovou, zazní Sukova Fantasie g moll. Tuto skladbu premiérovala Česká filharmonie pod taktovkou Oskara Nedbala 9. ledna 1904. Sólového partu se chopil primárius Českého kvarteta Karel Hoffmann. Nyní se v roli sólisty představí jedenatřicetiletý virtuos a koncertní mistr České filharmonie Jan Mráček.
