Česká filharmonie připravila mimořádný koncert, na němž zazní Houslový koncert Petra Iljiče Čajkovského a Devátá symfonie Antonína Dvořáka. Čajkovskij a Dvořák byli současníci a navzdory vzdálenosti i skuteční přátelé, uvedení jejich dvou slavných děl v jeden večer tak slibuje jiskřivé spojení, které podtrhne interpretace houslového virtuosa a koncertního mistra České filharmonie Jiřího Vodičky a dirigenta Petra Altrichtera. Jarní koncert České filharmonie se koná ve Dvořákově síni Rudolfina v sobotu 9. dubna od 19.30 hodin, veřejná generální zkouška začíná v 10 hodin. O tři dny později, 12. dubna, zahájí Česká filharmonie se stejným programem 53. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka v Příbrami, kde naposledy vystoupila se Zdeňkem Košlerem a Dvořákovou Osmou symfonií v roce 1976.
„S Čajkovského houslovým koncertem, který je prubířským kamenem každého houslisty, jsem se setkal poprvé za svých studií. Patří k těm vůbec nejznámějším a nejvýznamnějším houslovým koncertům a je součástí repertoáru každého houslisty. Vábí svou melodičností a širokou škálou mnoha náročných technik, které spolu s bohatě prokomponovanou partiturou pro celý orchestr vytváří jedinečný celek, který milují posluchači po celém světě,“ říká sólista Jarního koncertu Jiří Vodička. „Je mi velkou ctí zahrát si toto slavné dílo se svým domovským orchestrem a se svými kolegy,“ dodává.
Koncert pro housle a orchestr D dur je jediným houslovým koncertem Petra Iljiče Čajkovského, který ho zkomponoval v březnu 1878 ve švýcarské vesničce Clarens. K napsání koncertu Čajkovského inspiroval jeho žák, houslista Josip Kotek, který ho ve Švýcarsku navštívil. Poprvé však koncert uvedl až o tři roky později Adolf Brodský s Vídeňskými filharmoniky pod taktovkou Hanse Richtera.
Mimořádně populární je i nejslavnější dílo Antonína Dvořáka, Symfonie č. 9 e moll „Z Nového světa“, která vznikla v první polovině roku 1893 v New Yorku, v jehož slavné Carnegie Hall byla také v prosinci téhož roku s obrovským úspěchem premiérovaná. Evropskou premiéru měla Novosvětská 21. června 1894 v Londýně, v Čechách zazněla poprvé 20. července 1894 v Karlových Varech, pražské publikum se symfonie dočkalo 13. října 1894 v Národním divadle, dirigoval sám Dvořák. Pod taktovkou Dvořáka Novosvětská zazněla vedle jeho dalších děl i 4. ledna 1896 v Rudolfinu na prvním koncertu České filharmonie.
„Popsat slovy Novosvětskou symfonii je pro mě velmi těžké,“ vyznává se dirigent Jarního koncertu a pravidelný host České filharmonie Petr Altrichter. „Je to dílo, se kterým je mi dvacet i sedmdesát zároveň, dílo, které mě dovede současně do New Yorku, Tokia i na Svatou Horu u Příbrami. Je to ‚něco‘ shora, co Dvořák zformuloval a poslal dál. Díky, Toníčku!“
Setkat se s dílem Antonína Dvořáka bude možné do konce sezony ještě několikrát. V polovině června bude Českou filharmonii řídit americký dirigent Keith Lockhart, který pro své koncerty vedle Dvořákovy Suity A dur vybral skladby George Gershwina, Aarona Coplanda a Duka Ellingtona, tedy příslušníků americké skladatelské školy, za jejíhož zakladatele mnozí považují právě Dvořáka. Už 2. května uvede Smetanovo trio v rámci Českého spolku pro komorní hudbu Dvořákovo Klavírní trio č. 3 f moll. A 11. května bude představen Dvořákův Houslový koncert z roku 1879 během Kroků do nového světa, které připravují dirigent Marko Ivanović a průvodce Petr Kadlec s Českou studentskou filharmonií. Sólového partu se ujme umělecký partner České filharmonie a její bývalý nejmladší koncertní mistr Josef Špaček. O měsíc později pak zazní výběr z hudebních klenotů Antonína Dvořáka během komentovaného koncertu „O Moravských dvojzpěvech“ v podání dívčího ansámblu Konzervatoře Jana Deyla Carmina lucis za klavírního doprovodu Romana Malého. Průvodce Jan Kyjovský zpěv doplní dobovými texty a úryvky z dopisů.
