77. Pražské jaro zahájí mezikulturní dialog Daniela Barenboima. Vystoupí také Andris Nelsons či Mirga Gražinytė-Tyla, rezidentem bude Gautier Capuçon

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro představil program svého 77. ročníku, jenž mezi 12. květnem a 3. červnem přinese na čtyři desítky koncertů. K provedení úvodní Smetanovy Mé vlasti se na Pražské jaro vrací Daniel Barenboim, tentokrát s West-Eastern Divan Orchestra. Festival završí koncert Vídeňských filharmoniků s Andrisem Nelsonsem, kteří mj. uvedou Dvořákovu Šestou symfonii. Hostovat bude mimo jiné také City of Birmingham Symphony Orchestra se šéfdirigentkou Mirgou Gražinytė-Tylou. Vůbec poprvé v České republice zároveň vystoupí dirigent François-Xavier Roth, a to hned se dvěma svými orchestry – francouzským ansámblem dobových nástrojů Les Siècles a německým Gürzenich-Orchester Köln. Rezidenčním umělcem festivalu se stane violoncellista Gautier Capuçon.

Má obrovský symbolický význam provést Smetanovo mistrovské dílo s orchestrem složeným z hudebníků z Izraele, Palestiny a ostatních arabských zemí. Idea domova a vlasti má pro všechny velký význam, a to v mnoha ohledech,“ říká k okolnostem zahajovacího koncertu Daniel Barenboim, který Smetanovu Mou vlast na festivalu v roce 2017 uvedl s Vídeňskými filharmoniky. Tentokrát stane v čele West-Eastern Divan Orchestra, tělesa, které založil spolu s palestinsko-americkým akademikem Edwardem Saidem, aby prostřednictvím hudby a společného soužití podpořili dialog mezi kulturami Blízkého východu.

Andris Nelsons

Závěrečný koncert festivalu bude řídit Andris Nelsons, který stane před Vídeňskými filharmoniky. V první polovině jejich koncertu zazní hudba Dmitrije Šostakoviče a mezi novodobé klasiky patřící Sofie Gubajduliny. „Dílo nonkonformní ruské autorky vychází z české pohádky o erudici a fantazii,“ říká o Gubajdulině skladbě prezident Vídeňských filharmoniků Daniel Froschauer. „Následovat bude Devátá symfonie Dmitrije Šostakoviče – počin balancující na pomezí ironie a kritiky režimu. A jako znak našich blízkých vazeb jsme zvolili Dvořákovu Šestou symfonii, radostnou hudební báseň, kterou vzdává hold své české domovině.

Přední současný violoncellista Gautier Capuçon se v tomto ročníku stane rezidenčním umělcem Pražského jara. Vystoupí celkem na třech koncertech – v sólovém recitálu v prostředí Pražské křižovatky, s klavíristou Jérôme Ducrosem ve Dvořákově síni a coby sólista ve Violoncellovém koncertu Edwarda Elgara spolu se City of Birmingham Symphony Orchestra pod taktovkou mladé šéfdirigentky Mirgy Gražinytė-Tyly. Tato umělkyně na festivalu účinkovala již v roce 2014 s Kremeratou Balticou a nyní po sedmi letech se na festival vrací jako již světově uznávaná osobnost.

Mirga Gražinytė-Tyla, foto Benjamin Ealovega

Významnou pozornost věnuje dramaturgie jubileu belgicko-francouzského romantika Césara Francka (1822–1890). Jeho monumentální symfonická báseň se sborem Psyché zazní v podání České filharmonie a Petra Altrichtera, jeho komorní hudba bude uvedena v interpretaci Gautiera Capuçona, jeho písňovou tvorbu představí Markéta Cukrová a Symfonii d moll provede francouzský orchestr dobových nástrojů Les Siècles pod vedením jeho šéfdirigenta a zakladatele François-Xaviera Rotha. Dirigent během svého českého debutu vystoupí také v čele německého Gürzenich-Orchester Köln. Tento koncert bude rovněž ozdoben violistkou Tabeou Zimmermann, která uvede violový koncert Der Schwanendreher Paula Hindemitha, pod jehož vedením skladba na Pražském jaru zazněla v roce 1961 zatím poprvé a naposledy. „Vědomí, že stál v Praze na dirigentském stupínku sám Paul Hindemith, je mi inspirací, když dnes dílo uvádím se svou uměleckou přítelkyní Tabeou Zimmermann,“ říká François-Xavier Roth.

Mimořádný večer slibuje koncert České filharmonie s americkým dirigentem Davidem Robertsonem, Pražským filharmonickým sborem a Ivo Kahánkem. Jeden z nejvýznamnějších českých klavíristů současnosti se festivalovému publiku představí hned dvakrát, když provede klavírní koncert Movis současného českého autora Michala Rataje, aby následně přednesl sólový part v Symfonii č. 4 Charlese Ivese. „Ives je spolu s Gershwinem klíčovým americkým skladatelem 1. poloviny 20. století a jeho monumentální, smělá a současně dojemná Symfonie č. 4 pro orchestr, sbor a sólový klavír patří mezi jeho největší díla,“ říká dramaturg Pražského jara Josef Třeštík.

Gautier Capuçon, foto Felix Broede

Dlouholetý kontrabasista Staatskapelle Dresden, v současné době šéfdirigent Symfonického orchestru Norského rozhlasu, hlavní hostující dirigent Janáčkovy filharmonie Ostrava a designovaný šéfdirigent Symfonického orchestru Českého rozhlasu Petr Popelka bude na svém prvním vystoupení na Pražském jaru spolupracovat se Symfonickým orchestrem hl. města Prahy FOK. Program koncertu přinese hudbu tří autorů, kteří vzešli z území dnešní České republiky – Abschiedslieder Ericha Wolfganga Korngolda v podání pěvkyně Gerhild Romberger, skladatelský odkaz Rafaela Kubelíka a báseň v tónech Pan Vítězslava Nováka.

Poprvé se na Pražském jaru představí také jeden z nejvyhledávanějších houslistů současnosti Augustin Hadelich. Program koncertu, na němž spojí síly se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu pod vedením jeho šéfdirigenta Alexandra Liebreicha, předloží hudbu tří různých období – klasicismu, romantismu a 20. století: Houslový koncert Ludwiga van Beethovena, zřídka uváděnou symfonickou báseň Les Éolides Césara Francka a Koncert pro orchestr, vrcholný opus folkloristického období klasika polské hudby Witolda Lutosławského.

Marek Prášil, foto archiv umělce

Patří k nejlepším českým dirigentům své generace, ale v Praze se doposud na velkém pódiu nepředstavil,“ prohlašuje o Marku Prášilovi dramaturg festivalu Josef Třeštík. Prášil je hlavním hostujícím dirigentem Jihočeské filharmonie v Českých Budějovicích a dirigentem ostravského Národního divadla moravskoslezského. V rámci Debutu Pražského jara stane v čele PKF – Prague Philharmonia, sólistou večera bude mladý klavírista Dongha Lee, laureát letošní Mezinárodní hudební soutěže Pražského jara. Program koncertu zahájí Dětský koutek Clauda Debussyho v instrumentaci autorova přítele Andrého Capleta, první polovina večera pak vyvrcholí provedením Koncertu pro klavír a orchestr č. 23 A dur Wolfganga Amadea Mozarta. Druhá polovina přinese kontrast. „Bude to oslava přírody a folklorismu v tom nejryzejším slova smyslu,“ říká Marek Prášil. Celý večer pak završí Rumunský koncert klasika 20. století Györgyho Ligetiho.

Soudobou hudbu přinese projekt Prague Offspring

Projekt festivalu věnovaný soudobé hudbě, Prague Offspring, zavede do Centra současného umění DOX špičkový rakouský soubor Klangforum Wien, jednu z nejoceňovanějších skladatelek současnosti Olgu Neuwirth a české a slovenské autory, kteří napsali svá nová díla na objednávku Pražského jara. Klangforum Wien vystoupí na dvou večerních koncertech a formou veřejných workshopů a mistrovských kurzů bude předávat své dovednosti mladým skladatelům a instrumentalistům.

Prague Offspring přinese také premiéry děl napsaných na objednávku festivalu – letos Martin Smolka, Jakub Rataj, Lucie Vítková, Adrián Demoč, Konstantin Heuer a Ian Mikyska. Festivalové publikum se dále může těšit na setkání s umělci, panelovou diskuzi osobností evropské scény soudobé hudby, performativní instalaci skladatele Matouše Hejla a režiséra Aleše Čermáka, přednášku a performance architekta komplexu budov DOX+ Petra Hájka, který pojal samotný koncertní sál jako hudební nástroj. „Praha posiluje svoje jméno na evropské mapě nejnovější hudby. Celý prostor pražského DOXu se oživí zvukem na celý jeden víkend, na který se fanouškům nejnovější hudby začne vyplácet být v Praze,“ věří skladatel Miroslav Srnka, člen umělecké rady Pražského jara.

Dialogy mezi starou a novou hudbou

Milovníci poučené interpretace staré hudby se mohou těšit na belgický vokální soubor Vox Luminis a německý Freiburger Barockorchester – společně uvedou vokálně-instrumentální díla barokních mistrů, jež spojuje téma Nanebevstoupení Páně.

Projekt „Vize a sny“ v rámci jediného dne přinese tři koncerty českých i zahraničních hudebníků specializovaných na historicky poučenou interpretaci staré hudby. Soubory The Breathtaking Collective, Tiburtina Ensemble a Collegium Marianum publiku představí promyšlenou dramaturgii, ve které zazní hudba středověká, renesanční a barokní v sousedství tvorby současných autorů. Vedle hudby trubadúrek, Palestriny,Vivaldiho nebo Telemanna tak program nabídne i skladby, které přímo pro staré nástroje a hlasy hudebníků a hudebnic napsali současní skladatelé Michal Nejtek, Jan Ryant Dřízal, Jiří Gemrot, Ivan Moody či Calliope Tsoupaki.

Dialog mezi starým a novým, tolik rezonující již ve vokálních dílech Pärtových či Reichových, dává moderním skladatelům hledajícím novou zvukovost možnost využít hebký, transparentní zvuk dobových nástrojů, jež poskytují dokonce větší akustickou bohatost a nuance než nástroje elektronické nebo velké orchestry,“ uvádí Jana Semerádová, hráčka na barokní příčnou flétnu, umělecká vedoucí souboru Collegium Marianum a také členka Umělecké rady Pražského jara.

Alisa Weilerstein, foto Marco Borggreve

Americká violoncellistka Alisa Weilerstein se letos do Prahy vrátí u příležitosti recitálu, na němž v rámci jednoho večera uvede všech šest suit pro sólové violoncello J. S. Bacha. Po dobu tří hodin tak bude na pódiu jen ona sama a mistrovský nástroj benátského houslaře Domenica Montagnany z roku 1723. „Je to téměř jako meditace, když projdete ohromným obloukem tohoto díla,“ řekla v rozhovoru pro deník The New York Times. „Začínáte první suitou, která je poupětem nevinnosti, jež se s každou další suitou rozevírá. Ač jsem pak v úplném závěru emočně i fyzicky vyčerpaná, cítím ohromnou katarzi – ten pocit miluji!“ prozrazuje.

Víkend komorní hudby

V programu nadcházejícího ročníku je silně zastoupena také komorní hudba. V rámci Víkendu komorní hudby se představí korejský soubor Arete String Quartet, letošní vítěz Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro v oboru smyčcové kvarteto. „Na svém pražskojarním koncertě soubor naváže na svůj finálový program a uvede Janáčkův Druhý smyčcový kvartet,“ přibližuje program Josef Třeštík. Coby držitel Ceny Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové soubor na program zařadil Kalabisův Smyčcový kvartet č. 2, celý večer pak zakončí Smyčcový kvartet D dur Césara Francka.

Rakouský houslista Emmanuel Tjeknavorian po dvou letech vystoupí na Pražském jaru v triu spolu s renomovaným německým violoncellistou Danielem Müllerem-Schottem a ruskou klavíristkou Annou Vinnickajou. Společně zahrají klavírní tria Clauda Debussyho, Johannesa Brahmse a Petra Iljiče Čajkovského.

Víkend komorní hudby představí celou řadu mladých interpretů. Pestrý program od baroka po současnost přinese koncert laureátky Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro z roku 2020, flétnistky Chaeyeon You. Představí se nejenom jako sólová hráčka, ale i v komorní sestavě po boku dřívějších laureátů pražskojarní soutěže – cembalistky Moniky Knoblochové, klarinetistky Anny Paulové a klavíristy Adama Skoumala.

Mladý komorní soubor Trio Bohémo diváky přivítá v netradičních prostorech vydavatelství Economia s programem tvorby Ástora Piazzolly, Bohuslava Martinů a Josefa Suka.

Martin Daněk, foto archiv umělce

Hráč na bicí nástroje Ladislav Bilan Jr. vloni vystoupil v rámci alternativního programu Pražského jara 2020 na koncertě streamovaném z Lichtenštejnského paláce. Tentokrát svou virtuozitu předvede na celé řadě bicích nástrojů – od malých bubínků po velké melodické bicí nástroje – v sugestivním prostředí dopravní haly Národního technického muzea.

Vítěz Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro 2019, hobojista Martin Daněk, pro svůj pražskojarní recitál připravil program, v němž kombinuje hudbu francouzských barokních mistrů s tvorbou moderních autorů, kteří se starší hudbou pracují. „Propojení hudby napříč časem, jak tomu bude i na našem koncertě, mě fascinuje a dokládá to, jak nadčasová hudba je,“ vysvětluje hobojista. „Francouzská hudba mě velice inspiruje, obzvláště ta barokní. Asi je něco na tom, že hoboj, tak jak ho dnes známe, pochází právě z Francie – jeho zvuk se k této hudbě tolik hodí,“ dodává. Vedle francouzských autorů F. Couperina, J.–P. Rameaua a H. Dutilleuxe uvede také Sonatu da Caccia současného britského skladatele Thomase Adèse.

Inspirativní setkání jsou v životě zásadní“ – tak zní motto projektu, na jehož cestě se v oboru klasické hudby v roli mentorů angažují přední čeští interpreti. Koncert nazvaný Salon ZUŠ se opět stane vyvrcholením celoroční spolupráce stipendistů Akademie MenART, kteří rok pracovali pod vedením sopranistky Kateřiny Kněžíkové, houslisty Jana Fišera, flétnisty Jana Ostrého a klavíristů Iva Kahánka a Karla Košárka. „Věříme, že setkání mladých talentů s umělci tohoto formátu se může stát celoživotním, pro rozvoj osobnosti určujícím zážitkem,“ říká ředitel festivalu Pražské jaro Roman Bělor.

Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro 2022

V roce 2022 se uskuteční dlouho očekávaná soutěž v oborech fagot a klarinet. Jedná se o přesunutou soutěž, která se v roce 2020 z důvodu pandemie nemohla konat. Rozhodnutí o přesunutí soutěže padlo ve chvíli, kdy již proběhlo výběrové předkolo, při kterém soutěžní komise vybrala uchazeče postupující do I. kola soutěže.

„Všem přijatým soutěžícím bylo umožněno se rozhodnout, zdali chtějí v roce 2022 nadále soutěžit,“ říká tajemník soutěže Michal Vencl. Podmínkou bylo opětovné potvrzení jejich účasti. Ve fagotové soutěži bylo původně celkem 50 přijatých, v klarinetové pak 48. Svou účast znovu potvrdilo 49 fagotistů a 46 klarinetistů. „Z důvodu vysokého počtu zájemců se soutěžní komise rozhodla, že na uvolněná místa již nebude uspořádáno dodatečné výběrové předkolo,“ přibližuje Vencl. Pro 73. ročník MHS Pražské jaro platí tedy stejné podmínky, stejný repertoár i stejné složení poroty, jako bylo plánováno pro původní soutěž v roce 2020.

Sdílet článek: